Před časem jsem zde uveřejnil zprávu o synesteziích, tedy kombinovaných vjemech, která tehdy nezapadla (ač jednoho anonymního zřejmě konkurenčního badatele rozlítila, což dal znát v diskusi pod textem a ještě v několika dalších; ale nebyl tak fanaticky zapálen, jako richard77). Jak vidno, nezapadla ani po letech a nyní se na mě obrátili kolegové badatelé s následující prosbou:



Synestézie představuje způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (například číslice, nebo písmeno vyvolává dojem určité barvy, určité slovo vyvolává dojem chutě, zvuk vyvolává pocit dotyku apod.). V praxi to může znamenat například to, že synestetikovy dny v týdnu jsou pevně propojeny s určitými barvami, že barevně slyší hudbu anebo že mu slova chutnají určitou chutí či voní konkrétní vůní.

Ačkoliv se jednotlivé druhy synestézie mohou projevovat různě, vždy mají společnou přítomnost tzv. spouštěče (vjem, který je reálně přítomen) a tzv. průvodce (vjem, který reálně přítomen není, ale je spouštěčem vyvolán). Uvádí se, že synestézie se projevuje zhruba u 4 % populace. Není přesně známo, co synestézii způsobuje. Ví se, že synestézie je dědičná, a současné teorie zdůrazňují neuro-vývojové odlišnosti při dozrávání mozku synestetiků a nesynestetiků. Tato odlišnost souvisí s větší mírou aktivity mezi oblastmi mozku, které spolu u nesynestetiků interagují omezeně.

Specifickým druhem synestézie je výše zmíněný případ lexikálně-chuťové synestézie. U tohoto typu synestézie čtení, mluvení a/nebo poslouchání slov spouští pocit chuti. Ve všech případech tohoto druhu synestézie jsou průvodní chuťové vjemy komplexní a detailní, zahrnující nejen chuť, ale také teplotu a strukturu. Julia Simnerová a Sarah Haywoodová uvádí vjem synestetika, kterému anglické slovo clue navozovalo chuť „studených zbytků kusů brambor tuhnoucích v masové šťávě“. U jiného synestetika byla pozorována fonologická spojitost mezi spouštěným slovem a názvem jídla, jehož chuť byla vyvolána – kupř. název amerického státu Virginia vyvolával chuť octu (anglicky „vinegar“), jméno Barbara vyvolávalo chuť rebarbory (anglicky „rhubarb“) a podobně.

Lexikálně-chuťová synestézie je velmi málo zastoupená. Do roku 2007 bylo v odborné literatuře uvedeno 12 popsaných případů této synestézie (Cytowic, 1989; Gendle, 2007; Simner & Ward, 2006; Ward & Simner, 2003; Ward et al., 2005) spolu se čtyřmi historickými zdroji pojednávajícími o tomto tématu (Ferrari, 1909, 1910; Pierce, 1909). V populaci se údajně nachází méně než 0,2 % lexikálně-chuťových synestetiků. Julie Simnerová ve své přednášce o synestézii uvádí, že je pravděpodobnější probudit se na operačním stole uprostřed operace či mít každé oko jiné barvy, nežli mít tento typ lexikálně-chuťové synestézie (záznam přednášky J. Simnerové možno shlédnout zde http://bit.ly/1Q6OEWB).

S kolegy z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK se snažíme dozvědět o lexikálně-chuťové synestézii českých rodilých mluvčích co nejvíce (o jejím původu, vzniku, projevech a hlavně specifikách u mluvčích češtiny). Vzhledem k tomu, že většina dosavadních výzkumů probíhala výhradně na mluvčích angličtiny, jedná se v českém jazykovém prostředí o neprobádanou oblast. Z toho důvodu jsme vypracovali krátký dotazník (zabere cca 3-5 minut) s cílem získat kontakt na co nejvíce českých synestetiků, kterým slova vyvolávají pocit chutí či vůní. Nesmírně by nám pomohlo, kdybyste se do našeho výzkumu vyplněním dotazníku zapojili a šířili dotazník mezi své přátele a známé. Mnohokrát děkujeme za Váš čas! Vaše odpovědi jsou pro nás skutečně cenné.

Přejít na dotazník: https://docs.google.com/forms/d/1RjixW4UOE-AU7-x6gzrUcR8IrIFaYIKWJhalMI6dvvw/viewform?usp=send_form