Tak to říkáme my, pražští budhisté. Zatím jsme dva, moje vnučka Evička, která o tom neví, že je přírodní budhistka, a já, který jsem se dopracovával k nejvyššímu poznání po celý svůj krátký, leč bohatý život.

Našlo se řešení, navíc vědecky zdůvodněné, jak zlepšit chápavost a výkon některých pomalejších hlav. Vzpomeňme z minulosti na dva inzeráty, které také nabízely cestu k rychlejšímu nabytí znalostí, leč ukázaly se být klamavou reklamou. První nabídku jsem našel v díle jednoho z předních tradeskancionalistů a ta zněla:

Abecedu naučím. Celou i jednotlivá písmena.
Učil jsem i poslance.

Tu poslední větu mu lze i věřit. Další reklamu měl v Rolnickém kalendáři z roku 1936 jakýsi pan Valenta, který sliboval:

Je vaše dítě blbé? Nevadí! Valenta vám poradí.

Nevím, co poradil. Nicméně to všechno vodnés čas! Teď tu máme výsledky výzkumu, provedeného sice na myších, ale vzhledem k tomu, že jedna myš má skoro o tisíc genů víc než jeden člověk, by to mohlo platit i pro lidi. Dávám tuto informaci svému národu včas na vědomí, aby mohl skoupit cejlonskou skořici, po které záhy začne šílená poptávka. On to věděl už J.A.Komenský, jenže své poselství Čechům zašifroval a ti, protože byli líní o tom přemýšlet, nechali tenhle poznatek ležet po celá staletí ladem.

Skořici? Ano skořici, ačkoliv ne ve svařeném víně, ale jen tak, nebo v kafi, loupáčcích a nejlépe v čokoládě. Osobně z toho všeho dávám přednost lívancům od babičky. Journal of Neuroimmune Pharmacology o účincích skořice přináší senzační zprávu ve svém červencovém čísle. Je to objev vědců z Rush University v Chicagu a Kalipada Kahan (jakmile sníte kus skořice, jeho jméno si zapamatujete navždy) tvrdí, že tak je možné nejbezpečnějším způsobem (bez použití násilí) změnit lemply v pilné a úspěšné studenty – alespoň v myší škole se to podařilo a Kahan aspiruje na titul Myší Ámos.

Jak a kde to funguje? V hipokampu, centrální paměťové bance, kde se zapisuje paměťová stopa buď na chvíli, nebo na dlouho. Nové telefonní číslo za pár minut zapomeneme, leč když někomu půjčíme dvacetikorunu, a on ji nevrátí, pamatujem si to na něj celý život: to je ten, co nám dluží dvacku! V čem je rozdíl? Ve druhém případě se do hry významně zapojí CREB (cAMP response element binding protein), což je bílkovina, která se podílí na učení a zapamatování a “přitlačí” na děje s těmito aktivitami spojené.

V Chicagu zjistili, že ti, kterým učení nejde, mají této bílkoviny méně, než ti zdatní a navíc mají v hipokampu mnohem víc tlumivých molekul GABAA, molekul velmi podobných diazepamu, neurolu a dalších “uklidňovadel”, takže jsou nejen úplně klidní, ale i mírně nablblí. Myšky snědenou skořici zmetabolizovaly na natriumbenzoát, což je látka používaná při léčbě mozkového poškození. Tato látka způsobí, že v hipokampu množství CREB stoupne a množství GABAA klesne a z mentálně utlumených Šmudlů tu naráz máme myší Einsteiny.



Nejen učení, skořice zlepšuje obtíže také při parkinsonismu. Jsou jí (v USA) k dispozici dva druhy, cejlonská a čínská a ta první je lepší. Čínská navíc obsahuje toxický kumarin. Kdo se chce dočíst více, zde je odkaz: Khushbu K et al: Cinnamon Converts Poor Learning Mice to Good Learners: Implications for Memory Improvement. Journal of Neuroimmune Pharmacology, 2016; DOI: 10.1007/s11481-016-9693-6 . Po prokázaných úspěších koření karí u Alzheimerovy demence, je to druhý lék na světě, který je docela příjemné užívat.