Hans Asperger (18. února 1906 – 21. října 1980) byl rakouský pediatr, medicínský teoretik a profesor medicíny. Byl objevitelem tzv. Aspergerova syndromu, ovšem význam tohoto objevu byl široce uznán teprve po jeho smrti. Tak to píše Wikipedie. Mám za to, že se mýlí. První plody přinesl objev už záhy, jak dokumentuje čerstvý článek, který zde nabízím českým čtenářům. (Než jsem tohle dal dohromady, Wikipedie svůj text obohatila.)

Hans Asperger, rakouský pediatr, který zahájil výzkum autismu u dětí a po kterém je jeden ze syndromů pojmenován, aktivně spolupracoval s nacistickým programem, ve kterém byly nemocné děti zabíjeny. Takže jeho výzkumy přinesly ovoce bezprostředně. Tuto zprávu publikoval historik Herwig Czech letos 18. dubna v časopise Molecular Autism. Asperger nahlásil těžce postižené děti vídeňské klinice Am Spiegelgrund, kde bylo zabito plynem nebo smrtící injekcí 789 dětských pacientů v rámci akce dětské eutanázie T4.

Autor prošel archivní dokumenty včetně Aspergerových osobních složek a chorobopisů. Asperger nebyl členem nacistické strany, ale angažoval se v jejích přidružených organizacích a skupinách veřejně podporujících „politiku rasové hygieny“ včetně nucené sterilizace. Za svou loajalitu byl odměněn kariérním postupem.

Po anexi Rakouska byla Vídeňská lékařská fakulta „vyčištěna“, Aspergerova práce ale nebyla nijak zasažena. Poprvé popsal „autistickou psychopatii“ v roce 1938 a lehká forma tohoto postižení s dosahováním značné adaptability byla posléze po něm pojmenována. Aspereger prokazoval svou loajalitu k nacistickému režimu veřejnými přednáškami, své práce končil pozdravem „Heil Hitler“.

Co se týkalo programu T4, byl členem komise, která prověřovala děti v zařízeních pro mentálně postižené a nejméně 35 z nich označených jako „nevzdělavatelné“ bylo odesláno do Spiegelgrund, kde byly zabity. Aspereger sám doporučil do tohoto zařízení další dvě děvčátka ve věku dvou a pěti let. (Zdroj: https://bit.ly/2Hd8J06)

První šéf tato instituce, Erwin Jekelius, byl odsouzen na 25 let a zemřel v sovětském táboře, další, který nastoupil po něm v roce 1942, Hans Bertha, nebyl nikdy ani souzen a po úspěšné kariéře ve Štýrském Hradci zemřel v roce 1964, vedoucí lékař Ernst Illing byl v roce 1946 veřejně oběšen a Hans Asperger zemřel pokojně ve Vídni v roce 1980.