Nová studie podniknutá psychology UC Riverside v Kalifornii se zaměřila na drby a nadějný doktorand docentky Megan Robbins(ové), pan Alexander Karan vyzpovídal celkem 497 osob (z toho 269 žen) ve věku mezi 18-58 roky, oba pak vyhodnotili celkem 4003 rozhovorů a zjistili, že lidé denně stráví drbáním svých bližních v průměru 52 minut.

Něco kolem 10 % z jejich konverzací bylo zachyceno do přenosného nahrávacího zařízení k ověření pravdivosti údajů. Studie nepotvrdila všeobecnou doměnku, že by ženy pomlouvaly své bližní víc a více ve zlém než muži, také vyvrátila mýtus, že chudí drbou víc než bohatí a naopak prokázala, že mladí lidé pomlouvají více než starší, jejichž drby jsou naplněny menší mírou negativních hodnocení a obsahů.

Jako „drby“ byly označeny – pro vědecké účely – řeči o osobách rozhovoru nepřítomných se zaměřením na to, kdo se stává objektem zájmu a jaké postoje drbající k nim zaujímají. Ty mohly být negativní, pozitivní nebo neutrální. Tak se vlastně drbnami čili drbany pro vědce stáváme všichni, ať už si povídáme o celebritách nebo o příbuzných. Z výsledků uvedli autoři následující:
- Mladí lidé mají častější negativní hodnocení drbaných osob;
- Kolem 14 % z celé konverzace lidí tvoří drby a v přepočtu je to 1 hodina ze 16 denně;
- Téměř tři čtvrtiny drbů je neutrálních, negativních je dvakrát tolik než kladných (604:307);
- Převážná část drbů je o blízkých (3292) a jen menšina o celebritách (604);
- Extroverti drbou víc než introverti;
- Ženy drbou víc než muži, ale nejde o pomluvy, nýbrž o neutrální informace;
- Chudí a méně vzdělaní drbou stejně intenzivně jako bohatí,

Zde jeden drb, který jsem posbíral dnes odpoledne z kategorie o celebritách, mírně negativně zabarvený: Ťarchavý poslanec za parmodérskou protivědeckou stranu Scideath přiznal až na mučidlech, že snědl dva přechodníky. Prý to učinil v záchvatu vlastencké padoucnice. Při výplachu žaludku hlasitě hýkal a naříkal nad ztrátami kyseliny solné, což byl jeho nacvičený, a současně nepovedený únikový manévr, neb trpěl dlouhodobě poruchou zvanou achylia gastrica a lakmusový papírek před ušima svědků nahlas zmodral a chvěl se zimou.

Zdroj: Megan L. Robbins, Alexander Karan. Who Gossips and How in Everyday Life? Social Psychological and Personality Science, 2019; 194855061983700 DOI: 10.1177/1948550619837000