Zdětinštět není problém, omládnout ano. My, ve středním věku, kolem osmdesátky, už to nezvládáme sami, s pomocí okolí se nám to může i dařit. Skaut je zajímavé prostředí, říkají někteří NIKA, nebo jiní také společenství, ale ono je to celkem jedno, tam najednou jsme jedné krve ty i já, bez ohledu na věk.

Vážím si všech pozvání, která dostávám, a pozvání od náctiletých a dvaceti a víceletých si cením nejvíc. Třeba když mě pozvou maturanti, abych jim vyprávěl Pohádky ovčí babičky, v tomto případě ovčího dědečka o tom, jak zajímavé byly reálie života naší generace, nebo některé z odborných témat na své vědecké konference. Naposledy mé srdce rozjásali skauti pozváním na OBROK 19.

Zažil jsem dva zákazy skautingu, sice jen zvenčí, protože před tím prvním jsem byl Sokol a před tím druhým už moc velký, poznal jsem ale během své práce několik skautů, všichni byli bezvadní a za všechny bych jmenoval Vaška Břicháčka a Honzu Pffeifera, kteří mi představovali vtělení toho, co tohle hnutí je.

Blbečci obdivují „frajery, kteří si dělají, co chtějí“, dokonce je volí, skautům je od počátku vštěpováno, že svoboda se pojí s odpovědností a navíc s čestným jednáním. Skauting je dnes přitom jedním z posledních míst, kde si děti a dospívající užívají nefalšovaně vzájemného společenství, aniž je reglementují pedagogové či odborní vedoucí kroužků, kteří neunesou jejich spontaneitu a skupinový rozvoj. Zde se učí hierarchii, aniž by byli vystaveni šikaně.

Lidský mozek projde třemi revolucemi: ve třech letech života do něj vtrhnou mikroglie s nůžkami a spáchají tam drastické prostříhání spojů, takže velká část toho, co se malý člověk naučil, přijde vniveč. Současně se přestaví střevní mikrobiom dodávající velkou část molekul slavné „mozkové chemie“. V šesti letech se začne generovat dospělá elektrická aktivita a to je také většinový věk nástupu do školy. A mezi dvanácti a dvaceti roky probíhá přestavba třetí, o které jsme se dlouho domnívali, že to je převážně záležitost hormonů a že mozek už je hotový, a on není!

Zde dozrává charakter, osobnost a dospívající jedinci jsou velice citliví a zranitelní. Řada výzkumů ukazuje extrémně vyvinutou vnímavost vůči nespravedlnosti, agresi, podlosti, také zvýšené nebezpečí ohrožení vývoje negativními vlivy počínaje psychoaktivními látkami, přes nedostatek vzorů, pozitivních příkladů, až po nepřízeň z okolí. Skautské společenství je přirozeným opakem těchto neblahých vlivů a pomáhá formovat slušné lidi. To není málo.

Obrok 19 probíhal na Konopišti. Fascinovalo mě, kolik lidí, kteří tam nejeli, o tom ví. Dívka, která mě vezla v Litomyšli na nádraží, moje dvanáctiletá vnučka... A byla to vědomost o velmi dobré sešlosti. Bratr, kterému jsem byl přidělen v klasické roli medvěda, působil v roli medvědáře jako odchovanec Gutha-Jarkovského a zcela přirozeně. Atmosféra byla navzdory předcházejícím deštivým dnům skvělá, společná myšlenka byla téměř hmatatelná, spolehnutí na to, co bylo řečeno – stoprocentní. V tom ještě jednou dík Ivance z Olomouce, která mi předvedla nemožné a skutečně a doslova do dvou minut sehnala všechno potřebné. Byl jsem tam rád. Palačinky se skořicí byly jak od babičky a buchty, které na mě zbyly také. A nad tím přátelské, srdečné, demokratické jednání všech se všemi. Něco kolem 2500 tisíc báječných mladých i méně mladých nadšených lidí jako reprezentantů 64 000 skautů naší země.

Při odjezdu jsem si všiml, že na jehličnanech, na konci větví, se objevily, jak se na jaře sluší drobné, něžné světlezelené přírůstky. Přišlo mi to symbolické. Měli bychom poděkovat skautům za to, že zde vytvářejí ostrov zdraví nezasažený infekcemi tekuté doby a konzumu. Vím, že se vždy nepodaří odnést si ideály krásných i bolavých let dozrávání do dospělosti, ale je to možné. Skaut k tomu napomáhá.