To bylo heslo obchodníků mého dětství. Dnes je můžem použít v opačném gardu a vzkázat nahoru: za jakost důvěru!

Jak se může těšit důvěře parlament, v němž 199 dospělých, svéprávných a snad i příčetných osob si nedokáže poradit s jedním asociálním psychopatem, který tam exhibuje, porušuje pravidla a navíc představuje zdravotní ohrožení. Tenhle spolek nám chce dávat zákony? Tomu můžem důvěřovat, že o nich skutečně rozhoduje?

Vláda se začíná hádat mezi sebou na sociálních sítích, a žalovat na jednotlivé členy a jejich kroky. Je správné, že se veřejnost dozví, že rozhodnutí schválené před týdnem náhle neplatí a bylo by dobré, kdybychom také věděli proč. Stačilo by udělat prohlášení: pan premiér se špatně vyspal, nebo že má svoje dny a tak vám vzkazuje, že se rozhodl jinak.

Utkání na Slavii v Edenu bylo sledováno partou velmi perfektně připravených diváků, po celou dobu byla zachována požadovaná pravidla a nedošlo absolutně k žádnému přešlapu ve smyslu hygienicko-epidemiologickém.

Na rozdíl třeba od prezidenta Zemana, který si ve Varšavě ani nenatáhl roušku a zatím ho nikdo neodvolal. Následné rozmazávání a sankce mi přijde trochu jako blahé paměti stranické čistky a morálka těch, kteří se tak ostentativně pohoršují silně připomíná českou bajku o chcíplé koze.

Takže současná parta u kormidla, ať se nediví, že ji nikdo už nebere vážně.