Možná, to jsou jen fámy, ale objevilo se to v mediích určených pro veřejnost (tedy ne jako blahé paměti tajný projev soudruha Chruščeva). KSČ prý chce opustit Babiše stejně rychle, jako tehdy KSSS opustila soudruha Stalina. ANO!

Epitethonem „Demosthenes“ VFČR (Velké francouzské červencové revoluce) označený Pierre Vergniaud měl pronést tu slavnou větu, že revoluce požírá své děti. On tehdy netušil, že totéž může dělat i normalizace.

S věrným sluhou KSČ, Andrejem Babišem, jehož nejen StB kartu, ale i stranickou legitimaci padělali slouhové imprjálizmu, tedy s tím, který už není vydíratelný hrozbou, že se tyto (nyní nepadělané) dokumenty najdou, se chce rozloučit jeho rodná strana, pro kterou toho tolik udělal.

Může být vlastně rád. Podívejme se jen, jak se soudruh Stalin rozešel se soudruhem Trockým. Těm, kteří by to chtěli hledat ve Wikipedii, ušetřím práci: agent NKVD ho poslal na onen svět horolezeckým cepínem.

Podívejme se, jak se na příkaz Moskvy loučili vůdcové satelitů se svými soudruhy v Maďarsku – pardon, MLR – kde popravili soudruzi svého soudruha Lázslo Rajka, nemluvě už o Slánského procesu, kde bylo v rámci toho nejhumanističtějšího ze všech zřízení vyneseno celkem nejvíc ze všech podobných procesů (celkem 11) rozsudků smrti. Dědici KSSS pracují dnes nejen pokrokově s Novičokem, ale i postaru se špagátem.

Takže, jestli je pravda, že se chce pokračovatelka pokrokových tradic rozejít se svým dlouholetým věrným sluhou Andrejem Babišem, nemá sice dost sil na rozlúčku sovětského typu, ale možná ho tím de facto vlastně předhodí nenáviděnému Bruselu. A tak jako nedostali v USA šéfa mafií za vraždy, ale za daňový únik, nebude zde příležitost soudit pokus o genocidu českého národa, ale jen nějaké blbé miliardy.