Kapitola z připravované knihy Deprese není depka (A. Pilátová, A. Cibulka, R. Honzák)

Během pandemie Covid-19 stoupl výskyt emočních poruch, především úzkosti a deprese, zhoršily se projevy posttraumatických poruch, přibylo domácího násilí a zvýšilo se procento sebevražedného rizika, bohudík ale nesledované zvýšenou sebevražedností. Zde dále citovaná práce (Wu, Tianchen et al. “Prevalence of mental health problems during the COVID-19 pandemic: A systematic review and meta-analysis.” Journal of affective disorders vol. 281 (2021): 91-98. doi:10.1016/j.jad.2020.11.117) je v této chvíli nejčerstvější metaanalýzou téměř 2000 publikací a shrnuje údaje o téměř 222 000 sledovaných osobách. Podle ní stoupla prevalence depresí na 31,4 %, přičemž nejvíce ohroženými byli shledáni neinfekční pacienti s chronickým onemocněním, osoby v karanténě a pacienti s COVID-19. Z rizikových faktorů byly jako závažné uvedeny: strach, psychický stres, sociální izolace, nejistota vyplývající ze zmatených a často protichůdných doporučení a „infoderma“, což je nový termín označující bombardování netříděnými, často úzkost vyvolávajícími a nezřídka si protiřečícími informacemi ze sdělovacích prostředků, nejrůznějších svérázných kazatelů, hoaxů a někdy také nejasných výroků odborníků.

Ze současných poznatků vyplývá také doporučení pro všechny i do dob klidnějších, které v podstatě doporučuje zdravý životní styl obecně a vznáší tyto požadavky:

Zachovat přirozený rytmus dne a noci; ráno nepřespávat a večer se dostat do postele před půlnocí, tak jak to odpovídá fyziologickým poměrům v organismu. Spánek dostatečný 7-9 hodin, krátký „šlofík“ po obědě už je zase povolen. Při obtížích je nejpřirozenějším pomocníkem „hormon spánku melatonin“, který dnes je už veden jako potravní doplněk, takže je bez problémů ke koupi.

Dostatek pohybu, pokud možno na čerstvém vzduchu s přístupem slunečního světla, které pomáhá nejen vitaminu D, ale také serotoninu. Nejpřirozenějším pohybem je chůze a proto není třeba u starších lidí vymýšlet kdejaké posilovací cesty, stačí těch 5000 kroků denně. Při pohybových problémech si domácí cvičení nechat řádně vysvětlit a čas od času zkontrolovat, protože usilovně vedené nesprávné cvičení napáchá víc škody než užitku.

Pravidelná strava v přiměřeném složení s dostatkem základních živin, tryptofanu a dalších významných složek, což se dozvíme v každé rozumné dietetické poradně (zcela věrohodná je Margit Slimáková), která má s ohledem na střevní mikrobiom obsahovat zakysané mléčné výrobky,silný hovězí vývar, dost ovoce a zeleniny, luštěniny a další vlákninu a doplnit lze různými probiotiky, jimiž jsou například čekankový kořen, chřest, oříšky, topinambury, česnek, šalotka a další běžně dostupné potraviny.

Udržet co nejvíce sociálních kontaktů, zabránit pocitu izolace; z telemedicínských studií vyplynulo, že zejména u starších osob byl kontakt přes telefon (více přes videotechniku) významných protektivním faktorem nejen pro pacienty, ale i pro jejich pečovatele, když je potřebovali. Izolace naopak oslabuje imunitu i rezistenci vůči stresu. Aktivně zaměstnat mozek nějakou tvůrčí činností a uvědomit si, že ke zlepšení funkce velice napomáhá práce spojená s drobnou motorikou prstů (pletení, háčkování, rukodělná aktivita, psaní, kresba i stará meditace SA-TA-NA-MA. Věnovat péči svým spirituálním potřebám, přičemž spiritualita neznamená vnějškovou zbožnost svíčkových bab, ale především hledání smyslu vlastního života spojené s pocity přesahu osobního „já“ (ego). Spiritualita i religiozita je spojena s výrazně lepším zdravotním stavem a ateistům nabízí „sekulární etiku“ knížka J.S.Dalajlámy: Etika pro dnešní svět, která letos vyšla ve Vyšehradu. Humor je velkým pomocníkem a pomocí něj se někdy rychleji a lépe dopracujeme k tomu, jak se věci skutečně mají, než usilovným dumáním nad nimi.