Babiš právě otevřel první, v níž je rada: sveď to na mne.

Starý vtip z dob reálného socialismu, který ale nese věčné poselství. Odcházející ředitel zanechá svému nástupci tři obálky, které má postupně otevřít, až bude v těžkém ohrožení. V té první je poselství: Sveď to na mne. Druhá obsahuje výzvyu: Vyměň náměstky a třetí doporučení: Napiš tři obálky.

Není tu předchůdce, tak zmatek vyplývající z jeho pomateného řízení situace (hlavně se snažil, aby byl neustále vidět, což mu bohužel bylo umožněno) svádí na ČT. Je to jeho klasická řečnická figura: Místo aby odpověděl na položenou otázku, útočí. Je to styl, který může slabší nátury ohromit a dokonce přitahovat. Styl, který se diametrálně liší od toho, co je potřeba v politice, ale charakterizuje úspěšné diktátory.

Nelituju, že jsem stvořil tvory, šláp jsem vedle tvoře diktátooory. . zpívali V+W před válkou a bohužel jejich varování svět neslyšel. Pokud po tomhle zmatku posledních 18 měsíců volají někteří po „silné ruce“, měli by si uvědomit, že to byla právě Babišova ruka, která nám tenhle koktejl namíchala a podala.

Babiš se dostal do méně výhodné situace, než byla ta před dvěma týdny. Je tu několik faktů, které hrají proti němu. Tak útočí. Zůstaňme si vědomí jeho kroků! Lepší je snad jen Lubomír Volný.