Hulvátství se změnilo na svobodu projevu, svoboda se povýšila na svévoli jednotlivce, tolerance se proměnila v ustupování zlu a korektnost v povinný názorový koridor. Max Kašparů

Bojovníci za práva nejrůznějších menšin jsou často histrioni, kteří se potřebují předvádět. K tomu mě vede hlavně to, že příslušníkům těchto skupin nikdo neubližuje a nebrání jim provozovat jejich kousky. Nechápu dost dobře PRAGUE PRIDE, stejně jako bych těžko chápal něco, co by mohlo nést název COREGA PRIDE a my všichni v průvodu za zpěvu písně, směj se paňáco, je konec plombování, bychom mávali svými „náhradními zuby“, eventuálně bychom si je nandavali a vyndavali.

Co mi ale přijde nebezpečné, je manipulace se sexuální identitou. Objevitelé dalších pohlaví důsledně zastírají jednu skutečnost, a to přirozenou nejistotu ve věku adolescence (dříve puberta). Na tohle období, trvající přibližně od 12. do 21. roku se významně změnil názor. V podstatě ve shodě s Eriksonovou vývojovou teorií je to období hledání a upevňování celé vlastní identity – tedy nejen sexuální – a trvá právě proto tak dlouho.

Z neuropsychologického hlediska mozek přestává – trochu jako houba – zběsile nasávat zkušenosti a informace, naopak, dojde v něm ke značnému prostříhání (pruning) stávajících spojů a učí se zacházet s těmi, které mu zůstaly a pracovat s nimi na tématu: vývoj v dospělého jedince. Zatímco malé dítě radostně říká: až já budu velká..., mladý jedinec vstupující do světa dospělých zjišťuje, že to zas takové blaho není. Není zakotvené osobnostní uvědomění, je tu ale velká citlivost vůči omezování a nespravedlnosti a svinstvu dospělého světa doprovázená emoční labilitou.

To, co bylo v předchozích představách hlavní náplní této etapy, bombardování pohlavními hormony, existuje nepochybně dál a je nutné je vnímat na pozadí výše zmíněných skutečností. Hormonů je hodně, nedopadají harmonicky a jsou jak typicky „pánské“ tak typicky „dámské“ u obou pohlaví, takže se může přihodit, že v jednom okamžiku je jejich rovnováha nastavena jinak než optimálně

Vyvozovat z tohoto zmatku zákonitosti a prosazovat je, se podobá snaze kodifikovat dětské patlání jako spisovný jazyk. Nemám rád Orbána, ale jeho zákon o zákazu reklamy na tyhle vývojové nejistoty, mi připadá rozumný. Jedinou odchylku, kterou bych uznal, je muž, který se cítil být psychosexuálně psem a proto musel očurávat rohy, jak vysvětloval policistům.

Když se anomálie stávají normou, je ve společnosti něco v nepořádku. Třeba zdravý rozum.