Praotec Čech, praotec Slovák a praotec Cikán se kdysi vydali na západ.


Důvody, které je k daleké cestě vedly, byly různé. Praotec Čech tam někoho zabil, praotec Cikán měl také oplétačky s policií a praotec Slovák šel s nimi, aby mu tam nebylo smutno.

Praotec Slovák okouzlený velkolepostí Tater zůstal v Uhrách, praotec Čech došel až na Říp a kočující praotec Cikán dostal od dobrého císaře Zikmunda české občanství a s ním vyrazil dále na západ, roznášeje tam dobré jméno české země.

Potomci praotce Slováka časem vyrazili jeho směrem také a vnesli do českých zemí mnoho dobrých zvyků a větví svého kmene. Mluvme o tak významných představitelích jakými byli Július Ďuriš, Viliam Široký, Alexander Dubček, Emil Rigo, Vasil Bilak nebo Gustáv Husák. Jejich pečeť na českých dějinách je trvalá a nesmazatelná.

České občanství mohli potomci praotce Slováka získat až po svém osamostatnění, které pro některé z nich nebylo tím nejlepším řešením a poté, co získali napřed zelenou kartu a posléze i kýžené občanství, opustili svou vlast a co vykořenění exulanti se usadili v Praze a na jiných místech nenáviděného státu

Než došlo k rozpolcení Československa, zpívali Janík s Palečkem hezkou píseň, začínající slovy: Sbohem Slovensko, bude ti líp, / máš velký Tatry, my malej Říp... Avšak jak říká české úsloví, co je malý, to je hezký. A tak jeden z potomků praotce Slováka zatoužil Říp znárodnit. Program má prozatímní název, ANO, bude líp a Říp. Je to moc dobrá myšlenka, jen se jeví jeden malý problém: majitel to nejspíš nebude chtít prodat.

Nezbyde, než ho čórnout...