Mohl se místo toho vrátit na rodnou hroudu jen o pár desítek let nazpět.

Začněme ale u našich vzorů. Ještě v roce 1979 nás učili v ILF, tehdejší jediné postgraduální instituci o chronické latentní schizofrenii, objevu to akademika Sněžněvského, jejímiž dvěma kardinálními příznaky byly: nedůvěra ve vítězství socialismu na celém světě a neochota stát ve frontách na cokoliv. Dodatečné údaje uvádějí, že nositeli této diagnózy bylo asi 2 000 000 občanů.

Sovětští psychiatři, kteří takto léčili disidenty s možností držet je v blázinci do nekonečna, byli vyloučeni ze světové psychiatrické organizace WPA v roce 1977 shodou náhod a hamižnosti sovětských satelitů v Evropě. V tehdejším rozděleném světě měli koupenou polovinu hlasů, které měly jít proti navrhované odsuzující rezoluci. Když došlo k rozhodujícímu hlasování, několik málo hlasů Rusům chybělo. A jak na potvoru to byly hlasy jejich přátel nejvěrnějších.

Vysvětlení je jednoduché. Nebyla to vzpoura, členové těchto delegací koupili dárečky domů. něco prochlastali a něco probendili jinak a nezaplatili účastnické poplatky. Jejich úpěnlivé hlasy byly tak neplatné.

Ale pojďme domů. Začněme-li marnou snahou o útěk z lidově demokratického ráje Jiřiny Štěpničkové a podíváme se na zadrátovaný komunistický svět, připomeňme si. kolik lidí zahynulo na československých hranicích při snaze dostat se VEN. Z celkového počtu 282 obětí bylo pohraničníky zastřeleno 145 lidí. Další lidé našli smrt v elektrickém plotu, který lemoval hranice se západními státy, nebo při střetu s nášlapnou minou. Jiní utonuli nebo byli sestřeleni v letadle. 16 lidí raději spáchalo sebevraždu, než by se nechalo zatknout, a jeden člověk byl roztrhán služebními psy.

Historici mají podchyceno 648 jmen pohraničníků, kteří zahynuli během služby. Martin Pulec k tomu dodává: "Je potřeba podtrhnout, že skutečně v boji s agenty nebo s těmi lidmi, kteří chodili přes hranice a byli ozbrojeni a podnikli útok na pohraniční stráž nebo se bránili, jich zahynulo dvanáct. Ale zbylé množství, přes těch 600 osob zahynulo následkem sebevražd, následkem nehod, následkem výbuchu min,..."

Tohle vše řídila organizace, jejímž spolupracovníkem byl Andrej Babiš podporovaný ještě před pár měsíci komunisty, kteří s tímto postupem souhlasili a dodnes souhlasí. Nemusíme až do USA, někam do devatenáctého století, abychom se mohli poučit!! Ale tam to můžeme odsuzovat. Tady by to bylo náročné, bolestné a pro mnoho lidí nepříjemné.

P.S. Zajímala by mě úroveň "vysoké" školy o Severní Americe, která opominula fenomén otrokářství. Přijde mi to, jako kdybychom na naší fakultě vynechali ledviny.