Docela všední obyčejný den
https://www.youtube.com/watch?v=MA5Q0NyCGj8
Tuhle písničku napsal Honza Hammer, vedený jako nezdolný propagátor jazzu a současně vynikající kardiolog a nazpívala v perfektním stylu jeho žena, Vlasta Průchová. Když si ji dnes pustíte, můžete zavzpomínat, co se 14. ledna stalo a kterak smutná se střídala s veselou, jak to život přináší. Bylo toho opravdu dost od věcí duchovních po vepřoknedlozelo. Tak pojďme listovat:
Zajímavé je, kolik svatých se sem natlačilo: Radovan, Radan, Radúz, Radvan, Hilar, Hilarius, Vidor, Valtr, Walter, Walther, Sába, Sabbas a Sáva. A když jsme v duchovní oblasti, vzpomeňme, že v roce 993 byl vysvěcen Břevnovský klášter založený svatým Vojtěchem a v roce 1434 se univerzitní profesoři v čele s rektorem Křišťanem z Prachatic vstupují zpátky do církve římské. Ta je velmi liberální a proto v roce 1601 pálí v Římě židovské knihy,
Půjdeme-li do oblasti moci lidské, která ještě některé duchovní principy nese, musíme vzpomenout, že demonstrací „Human Be-In“ v San Franciscu byla zahájena éra hippies. Jednou z významných osobností byl univerzitní profesor vypuzený z Harvardu, Timothey Leary, z jehož výroků stojí za připomenutí: „Neskrývejme šílenost, která je v nás.“
V roce 1875 vstupuje na tento svět Albert Schweitzer, theolog, muzikant, filosof a lékař, který řekl, že láska ke zvířatům z něj udělala člověka. Narodil se v Alsasku a zde vystudoval střední školu i univerzitu, ale na varhany v kostele hrál už v devíti letech. Promoval v roce 1900 a stal se vikářem a kazatelem, v roce 1905 se rozhodl vyštudovat medicínu a být k dispozici těm nejpotřebnějším. Po dokončení studií v roce 1912 absolvoval ještě v Paříži kurs tropické medicíny, Oženil se s učitelkou, která se přihlásila do ošetřovatelského kursu a ta mu zůstala k ruce po celý život.
Roku 1913 spolu manželé Schweitzerovi odjeli do Afriky s nákladem léků a zdravotních přístrojů do misijní stanice v Lambaréné (tehdy Francouzská rovníková Afrika, dnes Gabon). Albert Schweitzer tam z vlastních prostředků založil nemocnici, kterou financoval jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával jako varhanní virtuóz prostřednictvím koncertů. Vezl si s sebou i speciálně upravené piano s varhanovými pedály. Tak píše Wikipedie.
Po vyhlášení 1. světové války byli manželé (jako Němci) uvězněni a po několika měsících po intervenci několika významných francouzských osobností propuštěni, ale v roce 1917 se sice mírnější, ale omezující internace opakovala. Po se na čas vrátili do Štrasburku, kde působil několik let jako vikář a protože jejich země byla přičleněna k Francii, získali francouzské občanství. Procestoval řadu zemí v Evropě, vydal knihu „Mezi vodou a pralesem“, která vynesla dost peněz na to, aby se mohl vrátit do Afriky. Zde založil nemocnici s 200 lůžky. Ta částečně fungovala i za druhé světové války a po ní se její věhlas rozšířil. V roce 1952 dostal Albert Schweitzer Nobelovu cenu míru. Z francouzské kolonie vznikl v roce 1960 samostatný stát Gabon, který na svou první poštovní známku umístil Schweitzerův portrét.
K tomu jedna zajímavost od nás 1.1.1968 se vydala expedice z iniciativy Petra Bartůňka a Petra Bárty speciálně upravenou Tatrou 138 s léky do Lambaréné. Přestože najeli přes 35 000 km, do cíle se nedostali, protože vztahy mezi naší zemí a Gabonem pridce ochladly poté, co na povel Moskvy naše vláda poskytla nadstandardní pomoc jednomu pučistovi z Gabonu. Nicméně Petr Bartůněk o tom vydal moc hezkou knížku: Za džunglí je Lambaréné.
A nakonec ta vepřová. 14.1.2000 objevil astronom Miloš Tichý v observatoři na Kleti novou planetku (kdo by tam chtěl zalétnout, je to mezi Marsem a Jupiterem) a nazval ji poeticky „vepřoknedlozelo“. Takže náš oblíbený nedělní oběd putuje vesmírem.
Tuhle písničku napsal Honza Hammer, vedený jako nezdolný propagátor jazzu a současně vynikající kardiolog a nazpívala v perfektním stylu jeho žena, Vlasta Průchová. Když si ji dnes pustíte, můžete zavzpomínat, co se 14. ledna stalo a kterak smutná se střídala s veselou, jak to život přináší. Bylo toho opravdu dost od věcí duchovních po vepřoknedlozelo. Tak pojďme listovat:
Zajímavé je, kolik svatých se sem natlačilo: Radovan, Radan, Radúz, Radvan, Hilar, Hilarius, Vidor, Valtr, Walter, Walther, Sába, Sabbas a Sáva. A když jsme v duchovní oblasti, vzpomeňme, že v roce 993 byl vysvěcen Břevnovský klášter založený svatým Vojtěchem a v roce 1434 se univerzitní profesoři v čele s rektorem Křišťanem z Prachatic vstupují zpátky do církve římské. Ta je velmi liberální a proto v roce 1601 pálí v Římě židovské knihy,
Půjdeme-li do oblasti moci lidské, která ještě některé duchovní principy nese, musíme vzpomenout, že demonstrací „Human Be-In“ v San Franciscu byla zahájena éra hippies. Jednou z významných osobností byl univerzitní profesor vypuzený z Harvardu, Timothey Leary, z jehož výroků stojí za připomenutí: „Neskrývejme šílenost, která je v nás.“
V roce 1875 vstupuje na tento svět Albert Schweitzer, theolog, muzikant, filosof a lékař, který řekl, že láska ke zvířatům z něj udělala člověka. Narodil se v Alsasku a zde vystudoval střední školu i univerzitu, ale na varhany v kostele hrál už v devíti letech. Promoval v roce 1900 a stal se vikářem a kazatelem, v roce 1905 se rozhodl vyštudovat medicínu a být k dispozici těm nejpotřebnějším. Po dokončení studií v roce 1912 absolvoval ještě v Paříži kurs tropické medicíny, Oženil se s učitelkou, která se přihlásila do ošetřovatelského kursu a ta mu zůstala k ruce po celý život.
Roku 1913 spolu manželé Schweitzerovi odjeli do Afriky s nákladem léků a zdravotních přístrojů do misijní stanice v Lambaréné (tehdy Francouzská rovníková Afrika, dnes Gabon). Albert Schweitzer tam z vlastních prostředků založil nemocnici, kterou financoval jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával jako varhanní virtuóz prostřednictvím koncertů. Vezl si s sebou i speciálně upravené piano s varhanovými pedály. Tak píše Wikipedie.
Po vyhlášení 1. světové války byli manželé (jako Němci) uvězněni a po několika měsících po intervenci několika významných francouzských osobností propuštěni, ale v roce 1917 se sice mírnější, ale omezující internace opakovala. Po se na čas vrátili do Štrasburku, kde působil několik let jako vikář a protože jejich země byla přičleněna k Francii, získali francouzské občanství. Procestoval řadu zemí v Evropě, vydal knihu „Mezi vodou a pralesem“, která vynesla dost peněz na to, aby se mohl vrátit do Afriky. Zde založil nemocnici s 200 lůžky. Ta částečně fungovala i za druhé světové války a po ní se její věhlas rozšířil. V roce 1952 dostal Albert Schweitzer Nobelovu cenu míru. Z francouzské kolonie vznikl v roce 1960 samostatný stát Gabon, který na svou první poštovní známku umístil Schweitzerův portrét.
K tomu jedna zajímavost od nás 1.1.1968 se vydala expedice z iniciativy Petra Bartůňka a Petra Bárty speciálně upravenou Tatrou 138 s léky do Lambaréné. Přestože najeli přes 35 000 km, do cíle se nedostali, protože vztahy mezi naší zemí a Gabonem pridce ochladly poté, co na povel Moskvy naše vláda poskytla nadstandardní pomoc jednomu pučistovi z Gabonu. Nicméně Petr Bartůněk o tom vydal moc hezkou knížku: Za džunglí je Lambaréné.
A nakonec ta vepřová. 14.1.2000 objevil astronom Miloš Tichý v observatoři na Kleti novou planetku (kdo by tam chtěl zalétnout, je to mezi Marsem a Jupiterem) a nazval ji poeticky „vepřoknedlozelo“. Takže náš oblíbený nedělní oběd putuje vesmírem.