Protože Koperník vyslovil hypotézu, kdežto Galileo změnil paradigma


Dneska 19.února by slavil 549. narozeniny Mikuláš Koperník, muž, který obrátil pohled na svět. Z pevného středu vesmíru udělal kouli, která obíhá kolem Slunce, ačkoliv každodenní zkušenost nás přesvědčuje, že Slunce ráno vychází, v poledne stojí v zenitu a večer se sklání k západu, aby ulehlo za obzor. Třeba mu tam ta hodná babička češe vlasy.

V zájmu pravdy je nutno říci, že Koperník nebyl první tvůrce heliocentrického systému a že v zásadě převzal Aristarchův model. Aristarchos ze Samu již více než 250 let před Kristem prohlásil, že všechny planety obíhají kolem centra, jímž je Slunce a že jejich pohyb je rovnoměrný.

Koperník byl byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a jako takový měl blízko k nejvyšším církevním autoritám. Sledoval úspěšně kariéru politickou. ale více kariéru duchovního. patřil do nejvyšší vrstvy a znal se s oběma papeži, kteří se v Římě vystřídali. Papeži Klementovi VII. předložil (bez problémů) náčrt svého díla. Dal i na dobrou radu a své dílo označil jako hypotézu.

Koperník stejně jako Aristarchos postavil Slunce do středu a planety umístil na skleněné koule, které se otáčejí. Ale na rozdíl od Galilea, jeho názory nevyvolaly žádné větší zemětřesení. Luther ho zatratil, což mu mohlo přinést jisté výhody u představitelů katolicismu. Jeho názory se veřejně příliš nerozšířily a astrologové, jichž bylo tehdy víc než je dnes bank a kteří ve velkém úspěšně provozovali své řemeslo, ho odkázali do patřičných míst, protože Koperníkův model „nechodil“, předpověď Marse se za pár měsíců rozcházela s realitou o 6 stupňů a kdo se jen trochu zabývá astrologií, ví, jak mocná planeta (zejména pro krátkodobé předpovědi) to je! Daleko přesnější byly současné systémy s epicykly, takže v praxi byl jeho model zavržen. Neměl to, čemu se dneska říká PR.

Galileo (ten měl narozeniny před 4 dny, 15. února 1564) přišel o sto let později, v době, kdy lid na ulicích se bavil pozorováním Jupiterových měsíců a rodila se nová vědecká metoda značně ohrožující církevní pravdy. Papež Urban VIII. na něm chtěl, aby svůj názor pojmenoval také hypotézou, než se shromáždi další důkazy, ale Galileo si postavil hlavu.

Havlíček jako radu takovým lidem (mezi něž sám patřil) věnoval pak pár veršů ve Křtu svatého Vladimíra: Važ si všeho, milý synu, co na trůně sedí / na ponížené dušičky cár milostně hledí. // Kdo ctí cára a je Vávra, má se dobře míti, / kdo ho nectí bude věčně jenom vodu píti.

Galileo si hlavu zachránil a odvolal své učení, ale džin už byl z láhve venku. Nutno říci, že společnost se z nových pravd těžko a dlouho vzpamatovávala. Skoro jako ta naše, která nečekaně dostala svobodu. Burian o tom má hezkou písničku popisující neštěstí kanárka, který náhle opustil klec.