Zákonodárné shromáždění by mělo dát zákony především sobě


Když stanovují (za naše peníze) pravidla nám, měli by jít příkladem. Jestliže pravidla sněmovny dovolují, aby tam někdo hovořil osm hodin nonstop o ničem, jen proto aby zdržoval užitečná jednání, jsou evidentně špatná.

Nepochybně existuje cesta, jak takovému jednání zabránit. Když jsem byl malý, četl jsem v časopise Junák, že v jistém africkém kmeni smí řečník na veřejném jednání hovořit jen tak dlouho, jak vydrží stát na jedné noze. Protože tento způsob by jednoznačně zhoršoval možnost starších či netrénovaných, doporučuju rychlejší a účinnější postup.

Řečník má svých 10 minut (jak známo, co do té doby nevysvětlí, je nevysvětlitelné), pak má odstoupit. K tomu je slušně vyzván a pokud neuposlechne je střelen do nohy. Dopustí-li se téhož nezpůsobu po druhé, je střelen do břicha a po třetí do hlavy.

S časomírou bude angažován střelec za peníze, které mu veřejnost ochotně zaplatí.