Duben - měsíc vděčnosti
Indiáni to mají jinak, ale my můžem vzpomenout.
Profesor Matějček kdysi prohlásil, že ač to zní kacířsky, dítě zásadně není za nic vděčné; to co memoruje v básničkách, jsou pro ně prázdné pojmy. Dítě bere věci, do nichž se narodilo a v nichž vyrůstá jako danou skutečnost a vůbec neuvažuje o tom, že by za to mělo být vděčné. Této vlastnosti se naučí, až o něco přijde, co se mu šťastnou shodou náhod vrátí.
Někdy se chováme jako děti, když zapomínáme, jak složitě a někdy pomalu se dostávala medicína na svou dnešní úroveň, většinou jako výsledek enormního osobního nasazení. Začněme prvním dnem tohoto měsíce, kdy v roce1913 profesor Rudolf Jedlička (1869-1926) se rozhodl uvést v život rozsáhlé sanatorium (jehož součástí je dnes proslulá Jedličkárna i Ústav péče o matku a dítě). Stalo se tak poté, co byl zklamán skutečností, že nebyl jmenován šéfem chirurgické kliniky, jak právem očekával.
Co se o něm až tolik neví, je skutečnost, že jako první u nás použil rentgen. Zdalika to nebylo ve zdravotnickém zařízení, ale v hotelu Černý kůň Na Příkopě (dnes Slovanský dům), jehož majitel koupil rentgenový přístroj pro pobavení hostů. Jedlička vzal po rentgen jednou i pacienta z kliniky, tesaře trpícího bodavými bolestmi břicha a diagnostikoval jako příčinu obtíží spolknutý hřebík. Rentgenologii se pak v klinické práci věnoval velmi intenzivně, což se podepsalo na jeho zdraví.
Přestože mu v důsledku ozáření byla amputována většina prstů levé ruky, dokázal s pinzetou drženou mezi palcem a ukazováčkem operovat. Návrhu na jmenování šéfem kliniky se nakonec dočkal, byl však natolik sebekritický a moudrý, že to místo přenechal profesoru Jiráskovi.
Další osobnosti, které přispěly k tělesnému a duševnímu zdraví naší společnosti, jejichž výročí připadá na duben. Je to anatom Ladislav Borovanský (*1897), Robert Maslow (*1908), který definoval základní lidské potřeby, Jiří Šebánek (*2007), spoluautor vinárny U pavouka a pak také Cimrmana, léčitel Jan Mikolášek (*1889), Vlasta Burian (*1891), k němuž se česká společnost zachovala naprosto hnusně. Ředitel IKEM Prokop Málek (*1915), Miloš Sovák (*1905), zakladatel logopedie, Jiří Dunovský (*1930) – SOS vesničky. Charlie Chaplin (*1889), Jan Pirk (*1948), Ljuba Štíplová (*1930) spojená s Čtyřlístkem a Terezie Fučíková (*1936) - imunologie.
S radostí zpěvem jsem oslavil 1.4. den ptactva, vyvěšením do oken 3.4. Mezinárodní den spodního prádla a druhý den na to den nášlapných min. Kdyby spodní prádlo nechtělo, slavil jsem bujaře Richarda se vzpomínkou na Dicka Ernesta, který během reálného socialismu seznamoval holandskou společnost s českou kulturou.
Psáno pro Rozhlas ČR
Profesor Matějček kdysi prohlásil, že ač to zní kacířsky, dítě zásadně není za nic vděčné; to co memoruje v básničkách, jsou pro ně prázdné pojmy. Dítě bere věci, do nichž se narodilo a v nichž vyrůstá jako danou skutečnost a vůbec neuvažuje o tom, že by za to mělo být vděčné. Této vlastnosti se naučí, až o něco přijde, co se mu šťastnou shodou náhod vrátí.
Někdy se chováme jako děti, když zapomínáme, jak složitě a někdy pomalu se dostávala medicína na svou dnešní úroveň, většinou jako výsledek enormního osobního nasazení. Začněme prvním dnem tohoto měsíce, kdy v roce1913 profesor Rudolf Jedlička (1869-1926) se rozhodl uvést v život rozsáhlé sanatorium (jehož součástí je dnes proslulá Jedličkárna i Ústav péče o matku a dítě). Stalo se tak poté, co byl zklamán skutečností, že nebyl jmenován šéfem chirurgické kliniky, jak právem očekával.
Co se o něm až tolik neví, je skutečnost, že jako první u nás použil rentgen. Zdalika to nebylo ve zdravotnickém zařízení, ale v hotelu Černý kůň Na Příkopě (dnes Slovanský dům), jehož majitel koupil rentgenový přístroj pro pobavení hostů. Jedlička vzal po rentgen jednou i pacienta z kliniky, tesaře trpícího bodavými bolestmi břicha a diagnostikoval jako příčinu obtíží spolknutý hřebík. Rentgenologii se pak v klinické práci věnoval velmi intenzivně, což se podepsalo na jeho zdraví.
Přestože mu v důsledku ozáření byla amputována většina prstů levé ruky, dokázal s pinzetou drženou mezi palcem a ukazováčkem operovat. Návrhu na jmenování šéfem kliniky se nakonec dočkal, byl však natolik sebekritický a moudrý, že to místo přenechal profesoru Jiráskovi.
Další osobnosti, které přispěly k tělesnému a duševnímu zdraví naší společnosti, jejichž výročí připadá na duben. Je to anatom Ladislav Borovanský (*1897), Robert Maslow (*1908), který definoval základní lidské potřeby, Jiří Šebánek (*2007), spoluautor vinárny U pavouka a pak také Cimrmana, léčitel Jan Mikolášek (*1889), Vlasta Burian (*1891), k němuž se česká společnost zachovala naprosto hnusně. Ředitel IKEM Prokop Málek (*1915), Miloš Sovák (*1905), zakladatel logopedie, Jiří Dunovský (*1930) – SOS vesničky. Charlie Chaplin (*1889), Jan Pirk (*1948), Ljuba Štíplová (*1930) spojená s Čtyřlístkem a Terezie Fučíková (*1936) - imunologie.
S radostí zpěvem jsem oslavil 1.4. den ptactva, vyvěšením do oken 3.4. Mezinárodní den spodního prádla a druhý den na to den nášlapných min. Kdyby spodní prádlo nechtělo, slavil jsem bujaře Richarda se vzpomínkou na Dicka Ernesta, který během reálného socialismu seznamoval holandskou společnost s českou kulturou.
Psáno pro Rozhlas ČR