Rozšířující se poznatky o střevním mikrobiomu.

Otřes mozku je častým jevem, především u chodců, cyklistů a motocyklistů v dopravním systému, u kolektivních sportů po kontaktních střetech a u nešťastníků po pádech a odehraje se tak, že při nárazu do hlavy se mozek v lebce neudrží uchráněný ve svém tekutém obalu a narazí na vnitřní stěnu lebky. Poškození mozku při těchto méně závažných i těžkých úrazech může být různého stupně, od zničení několika buněk po rozsáhlé krvácení do tkáně, při závažnějších situacích spojené se zlomeninami a dalšími traumatickými změnami v organismu. Takovýchto úrazů je v ČR kolem 50 000 ročně.

Zobrazovací metody (rtg, CT a MRI) jsou schopné zachytit dokonce velmi malá poranění, ale obrazy otřesu mozku (komoce) s mikroskopickými změnami zachytitelné nejsou a diagnostika se opírá především o subjektivní údaje, jakými jsou bolest hlavy, závratě a další.

Výsledky výzkumu, o nichž se dále zmíním, vyšly z pozorování u sportovců, a to hráčů amerického fotbalu, o kterém platí definice vdovy po řídícím učiteli vesnické školy (zachycená Jiřím Žákem před 90 roky): Sport je taková surovost. V něm jsou podobné úrazy časté a diagnostika lehkých otřesů mozku je obtížná, protože sportovci často disimulují, aby se mohli vrátit do hry, což je však dále poškozuje.

Vědci z Houston Methodist, jejichž čelnou představitelkou je Sonia Villapol, zjistili, že vzhledem k vzájemné propojenosti centrálního a útrobního mozku, mohou diagnostikovat komoci ze změny střevního mikrobiomu.

Vědci naznačují, že ve složení mikrobiomu ve střevech by se mohly objevit známky otřesů mozku. Odběrem vzorků krve, stolice a slin od 33 fotbalistů byli vědci schopni prozkoumat diagnostický potenciál střevního mikrobiomu. Tvrdí, že jejich zjištění ukazují, že by mohl být vyvinut jednoduchý, objektivní diagnostický test, který by sledoval dopad otřesů mozku a signalizoval, kdy je bezpečné vrátit se do akce. Studie, prováděná v průběhu jedné sezóny a v době odpočinku, zjistila po otřesu mozku pokles dvou bakteriálních druhů, které se běžně vyskytují v hojnosti ve vzorcích stolice zdravých jedinců. Zjistila také korelaci mezi proteiny v krvi spojenými s traumatickým poraněním mozku.

Sekvenování 16S rRNA střevního mikrobiomu odhalilo snížení četnosti u dvou bakteriálních druhů, Eubacterium rectale a Anaerostipes hadrus, po diagnostikovaném otřesu mozku. Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly týkající se slinného mikrobiomu.

Po otřesu mozku i malá zranění způsobí zánět, krví cirkulují malé proteiny a molekuly, které narušují střevní bariéru a způsobují změny ve střevě, ovlivňující metabolismus. Badatelé zjistili po komoci zvýšení GFAP (Glial Fibrillary Acidic Protein), který je ukazatelem poškození mozku např. u Alzheimerovy demence a dalších mozkových poruch.

Autoři studie mají za to, že vyšetření střevního mikrobiomu je spolehlivým ukazatelem poškození mozku a dokud nenastane zpětný návrat uvedených bakterií v plném počtu, že hojení ještě není dokončeno.

Asociace všeobecně spojující obsah dutiny lební s obsahem střeva je nemístná, to platí jen pro některé osoby ve vysokých funkcích.