aneb Morálka paní Dulské po česku, čili skrytá recenze na vynikající knihu.

Neznám sprostší politiky v Evropě, než naše. Co vím, žádný prezident nepoužil v projevu k národu vulgární označení ženského genitálu z kategorie IV. cenové skupiny a žádný premiér nezkusil tak podojit peníze EU pro své hnízdo (tuším, že kosí).

Na druhé straně při převodu cizích písní do českého prostředí jsme velice cudní. Měl jsem kritické připomínky kdysi o tom už na těchto stránkách (https://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=29594) a byl za to patřičně zpucován, že si nevážím překladů. Rád bych přičinil ještě jednu poznámku k dětem z Pirea.

Ta píseň z filmu Never on Sunday z roku 1960 dostala Oskara a ve filmu ji zpívá přístavní prostitutka. Vůbec není o tom, že děti se po břehu courají a mořské dálky je lákají, ale o tom, že dotyčná prostitutka je vděčná za návštěvy od pondělka do soboty. V neděli ne! Ne, že by byla tak pobožná, ale je to její den odpočinku; It´s my day of rest (https://www.youtube.com/watch?v=WSL6YNCU4bc).

Od antického Říma platí: Quod licet Iovi, non licet bovi, neboli nám běžným není dovoleno to, co těm mocným. Drobnou ironií je, že mocnými se stávají ti s nejhorší morálkou. Já vím, to byl Nero (ten měl navíc nejmíň dvoje sirky), Calligula (ten zas měl koně - senátora), Machiavelli a další také, nicméně v demokracii bychom takové spratky neměli pustit na vedoucí místa ve státě.

O tom, jak se vyhnout tomuto nebezpečí, nás varuje nová kniha z nakladatelství Portál: Proč volíme psychopaty a jak to zastavit autora Billa Eddyho. Autor navazuje na bohatou literaturu o psychopatech (které ozdnačuje HCP = High Conflict Personalities), učí nás, jak je rozpoznat a jak jim čelit. (Ne)způsoby jejich vlivu na společnost můžeme za poslední dvě desetiletí pozorovat u nás.

Volby (podobně jako jelen v prvním případě) se pasou nedaleko. Tahle knížka (ne moc velká a úžasně čtivá) je jako předvolební varování velice užitečná. Nezpívá o šťastných zítřcích, nemíří na naše nepřátele, jen nám představuje osobnosti, které přitahují, ale kterým je lepší se vyhnout.

Je to něco jako jantarová hora, jenže na rozdíl od Brunclíka nás žádný pták Noh z maléru, který způsobí, neodnese. Viděli jsme vládu muže, který se rozhodl řídit stát jako firmu. Výsledkem je nejhorší zadlužení.

Teď se snaží o návrat demagogickou kampaní: Za Babiše bylo líp! To se ví, když rozfrcal, co mohl a navíc si přihrál malou domů. Je to trochu podobné blbečkům: za Hitlera byl pořádek a v noci vás nikdo nepřepadl (protože byl zákaz vycházení, ale to už nedodává).

Děti z Pirea se možná po břehu brouzdají, leč ta prostitutka pracuje šest dní v týdnu. Ty naše celých sedm dní!