Exekutorské žně a dožínky
Dožínky bývaly po žních a teprve potom přišly poutě. Žně exekutorů jsou bohaté.
Jen dvě věci jsou na Zemi všudypřítomné: vodík a lidská blbost.
Rozhodl jsem se, že si koupím tepelné čerpadlo, které je teď o 50 000 levnější. Sice nevím, k čemu je taková věc dobrá, ale představa, že z ušetřených peněz si mohu pořídit zájezd na Malé Divy i Velké Divy, mě nadchla. Kde na to seberu? Půjčím si.
POZOR, POZOR!
Tímto způsobem přemýšlí řada našich spoluobčanů, kteří dřív než se nadějí, se ocitnou v dluhové pasti.
S láskou vzpomínám na pacienta z oblasti, kde nebylo moc pracovních příležitostí. Visel déle než rok na pracáku a navíc měl sociální handicap deprese s hospitalizací, o které kdekdo věděl. Sehnal nakonec zaměstnání a už v něm pokojně fungoval tři měsíce. Bylo lépe také zdravotně, snižovali jsme dávky léků a já mu povídám: Pro jistotu vás chci vidět za tři neděle.
To nepůjde, odvětil. Pochopil jsem, že zaměstnavatel je přísný a ani cesta za doktorem nemá být moc častá. Nabídl jsem mu tedy mimořádný čas, což on odmítl, že nebude ve vlasti. Na můj dotaz odvětil: Nemůžu si přece upřít svou oblíbenou destinaci v Hurgádě. Kde na to vezmete prachy? ptal jsem se udiveně. PŮJČÍM SI, zněla jasná odpověď.
Jsem psychiatr a ani úplně blbejm nesmím ublížit.
Je nejvyšší čas, aby sympatický premiér Fiala vystoupil a použil slov Winstona Churchilla: Co nás čeká, je pot, krev a slzy. Zákeřná propaganda, že za Babiše bylo líp. je bohužel pravdivá, nevypráví ale nic o tom, proč dnes bude hůř. Jedním z důvodů je rozhazovačná politika Babišovy vlády, ale na to řada z lidí nepomyslí!
Zadlužování se zatraceně přestane vyplácet, budem se muset zase neučit šetřit. Devalvované slovo SKROMNOST přijde zase do oběhu. Ti, kterým to nedojde, budou trpět a místo své účasti na bankrotu, budou obviňovat všechny jiné.
Dostal jsem moc hezký obrázek, který neumím přetisknout, a doufám, že popis stačí. Sfinga v tlapách drží obrovský nápis: Za Tutenchámona bylo líp.
Myslete!
Jen dvě věci jsou na Zemi všudypřítomné: vodík a lidská blbost.
Rozhodl jsem se, že si koupím tepelné čerpadlo, které je teď o 50 000 levnější. Sice nevím, k čemu je taková věc dobrá, ale představa, že z ušetřených peněz si mohu pořídit zájezd na Malé Divy i Velké Divy, mě nadchla. Kde na to seberu? Půjčím si.
POZOR, POZOR!
Tímto způsobem přemýšlí řada našich spoluobčanů, kteří dřív než se nadějí, se ocitnou v dluhové pasti.
S láskou vzpomínám na pacienta z oblasti, kde nebylo moc pracovních příležitostí. Visel déle než rok na pracáku a navíc měl sociální handicap deprese s hospitalizací, o které kdekdo věděl. Sehnal nakonec zaměstnání a už v něm pokojně fungoval tři měsíce. Bylo lépe také zdravotně, snižovali jsme dávky léků a já mu povídám: Pro jistotu vás chci vidět za tři neděle.
To nepůjde, odvětil. Pochopil jsem, že zaměstnavatel je přísný a ani cesta za doktorem nemá být moc častá. Nabídl jsem mu tedy mimořádný čas, což on odmítl, že nebude ve vlasti. Na můj dotaz odvětil: Nemůžu si přece upřít svou oblíbenou destinaci v Hurgádě. Kde na to vezmete prachy? ptal jsem se udiveně. PŮJČÍM SI, zněla jasná odpověď.
Jsem psychiatr a ani úplně blbejm nesmím ublížit.
Je nejvyšší čas, aby sympatický premiér Fiala vystoupil a použil slov Winstona Churchilla: Co nás čeká, je pot, krev a slzy. Zákeřná propaganda, že za Babiše bylo líp. je bohužel pravdivá, nevypráví ale nic o tom, proč dnes bude hůř. Jedním z důvodů je rozhazovačná politika Babišovy vlády, ale na to řada z lidí nepomyslí!
Zadlužování se zatraceně přestane vyplácet, budem se muset zase neučit šetřit. Devalvované slovo SKROMNOST přijde zase do oběhu. Ti, kterým to nedojde, budou trpět a místo své účasti na bankrotu, budou obviňovat všechny jiné.
Dostal jsem moc hezký obrázek, který neumím přetisknout, a doufám, že popis stačí. Sfinga v tlapách drží obrovský nápis: Za Tutenchámona bylo líp.
Myslete!