Syntetické embryo s tlukoucím srdcem a vznikajícím mozkem vyrostlé z kmenových buněk.

Vědecký tým v Cambridge vedený profesorkou Magdalenou Zernickou-Goetzovou vytvořil umělý plod myši z jejích kmenových buněk, bez použití spermie a vajíčka. Použili tří typů buněk, každý pro jiný systém; z jednoho se vyvíjely tělesné orgány, z dalšího výživu poskytující žloutek a z posledního placenta. Tým dosáhl toho, že zárodek (embryo) má pracující srdce a základy mozku. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05246-3

Kmenové buňky mají schopnost vyvinout se v jakýkoliv typ dospělých buněk a jejich studium slibuje řešení řady onemocnění, jehož podstatou je, že buňky postižené tkáně odumírají. Kmenové buňky spolu vzájemně komunikují jak pomocí chemických signálů, tak mechanicky a jsou schopné samy tvořit vše podstatné pro strukturu tkáně. Jak je vidět, jsou schopné vytvořit umělého jedince.

Nepochybuji, že to, co nám nabízejí kmenové buňky, představuje úžasný pokrok v medicíně. Otázka je, zda bude koho léčit. A zda na to budou finanční prostředky. Populační imploze (opak exploze) postupuje v Evropě systematicky a odvíjí se od rozpadu rodiny. K tomu dochází v důsledku vysoké zaměstnanosti žen, odsouváním těhotenství až do krajních let, sexuálně nabitou reklamou a adorací konzumu, vynikající ekonomickou situací umožňující rozvod těch manželství, pro něž rodina představovala kromě citové a reprodukční hodnoty rovněž ekonomickou stabilitu.

„Blahobyt vytváří citovou chudobu, která je horší, než chudoba finanční, a nelze ji vyřešit penězi“, uvedla ve své studii Melanie Phillips (Phillips M: America´s Social Revolution. London, Civitas The Sunday Times, 2001).

Nejsou k dispozici funkční prorodinné programy, naopak, dosavadní sociální podpora státu má za následek snadnější odchod jednotlivých členů od rodiny. Příspěvky na děti vedou k nárůstu populace nižší ekonomické úrovně s nižším intelektuálním potenciálem, zatímco matek s VŠ vzděláním ubývá. Státy nadále tímto způsobem investují, místo porodnost podporujícího odpočtu daní na dítě. To, že stav populace v ČR je stabilní, není již řadu let dáno českou natalitou, ale přistěhovalectvím. To ale většinou nepředstavuje „brain drain“ ze zemí, jichž se to týká.

Za pár dní půjdou děti do škol. Ptejme se, kolik z nich má jen jednoho tatínka a jednu maminku, kteří žijí v pohodě v jedné domácnosti, kolik z nich má sourozence? Děti, které nemají možnost vyrůst ve stabilní rodině, nemají pevný základ, ani vzor a je otázka, nakolik budou za pár let ještě méně než dnešní generace ochotné zakládat funkční rodiny. Umělý život to nevyřeší.