Miminka v děloze poznají, co maminka jí
A dávají srozumitelně najevo, co jim chutná, a co ne.
Vědecké pracovnice z Aston University v Birnighamu ve spolupráci s dalšími pracovišti provedly pokus na stovce budoucích maminek. Jejich potomky v děloze sledovali pomocí 4D ultrazvukových skenů a zaměřovali se na výraz obličeje miminek, když maminka jedla dvě pokusné potraviny: mrkev nebo kapustu.
Matkám byla podána jedna kapsle obsahující přibližně 400 mg mrkve nebo 400 mg kapustového prášku přibližně 20 minut před každým skenováním. Byly požádány, aby hodinu před skenováním nekonzumovaly žádné jídlo ani ochucené nápoje.
Matky také nejedly ani nepily nic obsahující mrkev nebo kapustu v den jejich skenování, aby kontrolovaly faktory, které by mohly ovlivnit reakce plodu.
Reakce obličeje pozorované v obou skupinách s příchutí ve srovnání s plody v kontrolní skupině, které nebyly vystaveny žádné příchuti, ukázaly, že vystavení pouze malému množství příchuti mrkve nebo kapusty stačilo ke stimulaci reakce. Po mrkvi se oblíčejíčky usmívaly, zatímco po kapustě nasadily plačtivý výraz.
Spoluautorka profesorka Nadja Reisslandová, vedoucí fetální a neonatální výzkumné laboratoře, katedry psychologie, Durham University, která dohlížela na práci první autorky, Beyzy Ustun, řekla:„Předchozí výzkum prováděný v mé laboratoři naznačil, že 4D ultrazvukové skenování je způsob, jak sledovat reakce plodu, abychom pochopili, jak reagují na chování matek v oblasti zdraví, jako je kouření, a jejich duševní zdraví včetně stresu, deprese a úzkosti. Tato nejnovější studie by mohla mít důležité důsledky pro pochopení prvních důkazů o schopnostech plodu vnímat a rozlišovat různé chutě a vůně od potravin, které konzumovaly jejich matky."
Tento výzkum přináší nové možnosti sledování plodu na vlivy, které působ na maminku a také na to, zda třeba opakované podání kapusty změní reakci děťátka.
Beyza Ustun, Nadja Reissland, Judith Covey, Benoist Schaal, Jacqueline Blissett. Flavor Sensing in Utero and Emerging Discriminative Behaviors in the Human Fetus. Psychological Science, 2022; 095679762211054 DOI: 10.1177/09567976221105460
Vědecké pracovnice z Aston University v Birnighamu ve spolupráci s dalšími pracovišti provedly pokus na stovce budoucích maminek. Jejich potomky v děloze sledovali pomocí 4D ultrazvukových skenů a zaměřovali se na výraz obličeje miminek, když maminka jedla dvě pokusné potraviny: mrkev nebo kapustu.
Matkám byla podána jedna kapsle obsahující přibližně 400 mg mrkve nebo 400 mg kapustového prášku přibližně 20 minut před každým skenováním. Byly požádány, aby hodinu před skenováním nekonzumovaly žádné jídlo ani ochucené nápoje.
Matky také nejedly ani nepily nic obsahující mrkev nebo kapustu v den jejich skenování, aby kontrolovaly faktory, které by mohly ovlivnit reakce plodu.
Reakce obličeje pozorované v obou skupinách s příchutí ve srovnání s plody v kontrolní skupině, které nebyly vystaveny žádné příchuti, ukázaly, že vystavení pouze malému množství příchuti mrkve nebo kapusty stačilo ke stimulaci reakce. Po mrkvi se oblíčejíčky usmívaly, zatímco po kapustě nasadily plačtivý výraz.
Spoluautorka profesorka Nadja Reisslandová, vedoucí fetální a neonatální výzkumné laboratoře, katedry psychologie, Durham University, která dohlížela na práci první autorky, Beyzy Ustun, řekla:„Předchozí výzkum prováděný v mé laboratoři naznačil, že 4D ultrazvukové skenování je způsob, jak sledovat reakce plodu, abychom pochopili, jak reagují na chování matek v oblasti zdraví, jako je kouření, a jejich duševní zdraví včetně stresu, deprese a úzkosti. Tato nejnovější studie by mohla mít důležité důsledky pro pochopení prvních důkazů o schopnostech plodu vnímat a rozlišovat různé chutě a vůně od potravin, které konzumovaly jejich matky."
Tento výzkum přináší nové možnosti sledování plodu na vlivy, které působ na maminku a také na to, zda třeba opakované podání kapusty změní reakci děťátka.
Beyza Ustun, Nadja Reissland, Judith Covey, Benoist Schaal, Jacqueline Blissett. Flavor Sensing in Utero and Emerging Discriminative Behaviors in the Human Fetus. Psychological Science, 2022; 095679762211054 DOI: 10.1177/09567976221105460