Jak se zbavit prezidenta
Dnes je výročí posledního a neblahého Kennedyho výletu do Texasu
Pojďme se napřed podívat, jak se stal J.F. Kennedy prezidentem. John Fitzgerald Kennedy měl tatínka, který udělal velké peníze v době prohibice a ještě větší, když prohibice skončila. Přesto ho elita v Bostonu, jejíž velká část byla tvořena také bývalými gangstery, nechtěla vzít mezi sebe, protože mezi protestanty byl jediný katolík.
Kennedy vsadil na nejistou, ale potenciálně výnosnou kartu: financoval volební kampaň prezidenta Roosevelta proti Hooverovi. Roosevelt s riskantním programem New Deal vyhrál a byl vděčný. Poslal Kennedyho jako velvyslance do Velké Britanie. V této funkci se Roosevelt senior zúčastnil inaugurace papeže Pia XII. a tak se dostal mezi smetánku. Na prezidentskou sesli však počítal se svým starším synem Josephem, kterému se dostalo v tomto směru také přiměřených studií.
J.F.Kennedy byl z mého pohledu cvok. Zatímco stovky mladých mužů se snažily uplatnit odvodní komise, aby z nich udělaly kriply boje neschopné, byl nepříliš zdravý John Fitzgerald ochoten SKUTEČNĚ investovat do toho, aby ho vzali do války (2. světové). Na Filipinách předvedl opravdu velkolepý kousek a stal se miláčkem Ameriky. To jeho staršího bratra štvalo natolik, že zůstal ve válce ještě potom, co službu ukončil (aby ho předběhl v popularitě) a za to byl nakonec jako letec sestřelen a kandidátem na trůn se stal jeho mladší bratr.
J.F.Kennedy vyhrál proti Nixonovi díky TV. Uvědomme si, že tehdy v půlce USA televize nebyla. Ti, kteří měli jen rádio, viděli Nixonovy argumenty jako daleko silnější, image však přesvědčilo majitele TV. Od té doby sociologové skutečně vědí, že ve volbách vítězí image, nikoliv program. Je ale třeba říct, že J.F.Kennedy byl úspěšný v kubánské krizi, kdy svět stál na okraji atomové války (přestože předchozí operace v Zátoce sviní se nezdařila, což je slabé slovo pro stupeň neúspěchu).Kennedyho nástupci byli tak slabí, že Nixon (než to podělal skrze Watergate) byl eso.
V USA se po prezidentech střílí častěji než u nás a občas se trefí.
Neříkám, že trefit se pistolí do prezidenta je ideální způsob řešení, někdy však je velmi užitečný.
Pojďme se napřed podívat, jak se stal J.F. Kennedy prezidentem. John Fitzgerald Kennedy měl tatínka, který udělal velké peníze v době prohibice a ještě větší, když prohibice skončila. Přesto ho elita v Bostonu, jejíž velká část byla tvořena také bývalými gangstery, nechtěla vzít mezi sebe, protože mezi protestanty byl jediný katolík.
Kennedy vsadil na nejistou, ale potenciálně výnosnou kartu: financoval volební kampaň prezidenta Roosevelta proti Hooverovi. Roosevelt s riskantním programem New Deal vyhrál a byl vděčný. Poslal Kennedyho jako velvyslance do Velké Britanie. V této funkci se Roosevelt senior zúčastnil inaugurace papeže Pia XII. a tak se dostal mezi smetánku. Na prezidentskou sesli však počítal se svým starším synem Josephem, kterému se dostalo v tomto směru také přiměřených studií.
J.F.Kennedy byl z mého pohledu cvok. Zatímco stovky mladých mužů se snažily uplatnit odvodní komise, aby z nich udělaly kriply boje neschopné, byl nepříliš zdravý John Fitzgerald ochoten SKUTEČNĚ investovat do toho, aby ho vzali do války (2. světové). Na Filipinách předvedl opravdu velkolepý kousek a stal se miláčkem Ameriky. To jeho staršího bratra štvalo natolik, že zůstal ve válce ještě potom, co službu ukončil (aby ho předběhl v popularitě) a za to byl nakonec jako letec sestřelen a kandidátem na trůn se stal jeho mladší bratr.
J.F.Kennedy vyhrál proti Nixonovi díky TV. Uvědomme si, že tehdy v půlce USA televize nebyla. Ti, kteří měli jen rádio, viděli Nixonovy argumenty jako daleko silnější, image však přesvědčilo majitele TV. Od té doby sociologové skutečně vědí, že ve volbách vítězí image, nikoliv program. Je ale třeba říct, že J.F.Kennedy byl úspěšný v kubánské krizi, kdy svět stál na okraji atomové války (přestože předchozí operace v Zátoce sviní se nezdařila, což je slabé slovo pro stupeň neúspěchu).Kennedyho nástupci byli tak slabí, že Nixon (než to podělal skrze Watergate) byl eso.
V USA se po prezidentech střílí častěji než u nás a občas se trefí.
Neříkám, že trefit se pistolí do prezidenta je ideální způsob řešení, někdy však je velmi užitečný.