Ukázka z chystaného díla

Text jsme nikdy nepředložili k schválení, takže nesmí být přetiskován, ani kdyby byl napsán. Odvahu k tvorbě jsme načerpali ze skutečnosti, že jsme spolu spáchali už knihu HAIKU cesta ze stresu, která se houfně prodává na tržištích.

Ve stylu Jaroslava Haška už jsme vymámili zálohu, ačkoliv nemáme napsaný ani řádek. Na rozdíl od svého vzoru jsme nemuseli ani nařezat čtvrtky. Je na čase, abychom s představili. Oba jsme byli obdarováni křestními jmény, jejichž zdrobňování v něžných chvílích (ňuňuňu ťuťuťu) představuje problematický úkol: Denisa Vostrá a Radkin Honzák. Publikace ponese jméno Voda na radost. K názvu nás inspirovala skutečnost, že Odolena Vodě se neřekne jinak než Vodolka.

Odpíchli jsme se od humoru našich pradědečků z listů roku 1903 a hledajíce vzácně se vyskytující vtipy mezi stránkami hádanek, křížovek, přesmyček a rebusů jsme se nasmáli, až běda!
Třeba: Moje stará se stará, aby nevypadala stará.
Lékárník v noci nachytá zloděje a ptá se: Co tu chcete? Nic, nic, odpovídá tázaný, už je mi líp.
Nebo: Obleč mi maminko tlusté kalhoty. My dnes budem dostávat vysvědčení.
Nutno dodat, že tehdy nebyla doba tak útlocitná a děti měly všeho všudy právo zúčastňovat se domovních schůzí a právo útrpné. Pamatuju se na spolužáka, který cestou domů hlasitě bědoval: Panenko Maria Svatohorská, to zas bude mít p*del posvícení!

Dálný východ nám poskytl myšlenku a divoký západ příběh. Zde jsou:

Jednou se ptali lupiče Či: Potřebuje lupič morálku? Samozřejmě, odpověděl, bez morálky by byl nemožný.

Šlechetný Jesse James
Vypráví se, že kdysi Jesse James a jeho gang hledali přístřeší, kde by také bylo něco k snědku. A tak se dostali až k osamělé farmě. Farmářka jim dala najíst a omlouvala se za nízkou kvalitu pohostinství. Byla to vdova a v této chvíli čekala svého vymahače dluhů, jemuž měla zaplatit 1400 dolarů, které samozřejmě neměla.

Jesse James měl po ruce nějakou hotovost, protože přicházel zrovna z jedné banky, která mu poskytla pár tisíc, když zaměstnanci viděli těch několik revolverů a tak sáhl do šrajtofle a užaslé vdově vysázel 1400 dolarů na stůl. Bylo to přesně tolik, kolik ubohá žena potřebovala, aby dostala zpět svůj dlužní úpis. Poté všichni lupiči slušně poděkovali za pohostinství a vyšli cestou od farmy.

Po té přicházel věřitel a tvářil se velmi nasupeně. Zakrátko se vynořil ze dveří a s radostným výrazem vykročil po cestě. Na ní čekal Jesse James se svými muži, zastavili ho, sebrali mu 1400 dolarů a zmizeli ve tmě. (Smutné je, že jeho způsoby převzala řada státních institucí, tak to zas taková sranda není.)