Před osmdesáti rok vyšel poprvé Malý princ.

Máme spoustu údajů o tom, že v té době se autor nechoval zrovna vzorově (Viz Conuela de Exupéry: Byla jsem jeho růže), ale ani autorka tohoto spisu nebyla ideálem domácí pohody. Zanedlouho na to byl autor mnoha stejně hlubokých, ne však tak čtivých knih, sestřelen nad Středozemním mořem.

Eupéry znal tu tenkou hranicí mezi životem a smrtí, velmi často se na této pomyslné čáře vyskytnul, proto mohl něco, co už mluví o životě z druhé strany napsat.

Před 80 roky se stalo mnoho věcí: dobrých i špatných. Před 60 roky. kdy se stalo také mnoho věcí, jsem dostal tu knížku do ruky a přečetl ji celou naráz a zmeškal přitom přednášky.

Je hloupé psát o Malém princi, jděte si ho zopakovat. A nezapomeňte, že ta vaše růže je jen ta jediná!