Děti z Pirea.

V dobách hluboko před Covidem (konečně tu máme jiný předěl dob, než válku) jsem napsal popuzený text o tom, jak čeští překladatelé zacházejí s originály světových písní. Mohu z toho citovat, neb jsem to našel: Zjemňování drsných originálů je zde zavedené (jak stáří radnice v Kroměříži) od nepaměti. And you can tell to friend there with you he´ll have to go Jima Reevese, tedy doslova, že má tomu chlapovi říct, aby vypadnul, převzala česká scéna se slovy, čekej tiše, až mraky mě (tobě) síc rozpletou. I don´t wanna play house přezpívala Naďa Urbánková jako referát o příliš krátké schůzce, která by se stejně jejímu tatínkovi nelíbila. Možná že je dobře, že současným zpěvákům vesměs není rozumět.

Dostalo se mi kritiky, že si nevážím práce českých básníků. O té jsem ale nepsal, psal jsem o tom, že drsný originál je do češtiny kulantně převeden v salonní podobě.

Tuhle jsem narazil na další a rád se podělím. NEVER ON SUNDAY je centrální písní stejnojmenného filmu, která dokonce získala oskarové ocenění za filmovou muziku. Tu píseň tam zpívá hlavní hrdinka, svérázná prostitutka, která nakonec vyvolá vzbouření kolegyň, a ty se vymaní z poručí pasáka.

Takže tam, kde se děti po břehu toulají a moře jim noh omývá a velké nedozírné dálky je lákají víc nežli země šedivá, zpívá hrdinka:

Můžeš mě líbat v pondělí a to je moc pěkné
Můžeš mě líbat v úterý a doufám, že budeš
Můžeš mě líbat ve středu, čtvrtek, pátek, sobotu
A to je nejlepší (best)
But never, never on the Sunday
It´s my day of rest.

Takže to není ze svěcení neděle, ale o dnu odpočinku. A moře zpívá, pod křídly kormoránů... Come any day and you will be my guest...
https://www.youtube.com/watch?v=E5Qgs32ceRw