v zahrádce chlap ryl.

Včera byl April,
v zahrádce chlap ryl.

To je údajně veršovaná odpověď Jaroslava Vrchlického na výzvu, aby spáchal rým na nabídnutou větu.

Bývaly doby, kdy na prvního Apríla se lidé častovali nejrůznějšími žerty (ta stará čeština je tam úmyslně)). Nás posílali pro bublinky do vodováhy a deset deka semtele. Byla sranda, která dneska není.

Všimli jste si, jak na západ od Aše se lidé na sebe víc usmívají, než u nás? Všimli jste si, jak na rozdíl od Západu se u nás málo chválí; když národy nemají moře jsou ochotny považovat Kardašovu Řečici za pupek světa (řeklo několik klasiků jen s tím rozdílem, že šlo o jiná místa).

Mě, který řeší spíš lidské bolesti než radosti, po jednom dnešním emailo napadlo: Napište mi, kdy jste se naposled velkolepš zasmáli? Já asi v osmi letech v kinu ve Spálené ulici na v+w filmu Peníze nebo život, až jsem spadl ze sedadla.

Napište mi to na e-mail: psychosomat@seznam.cz , dám to do kupy a nabídnu dalším.. Když se nám to povede otisknout, slibuju těm nejlepším, že jim pošlu (vyplaceně) knížku, která z toho vyleze.

Vím, že to není „nosné téma“ a velkou čtenost nečekám. Ale pár historek za to vždycky stojí.