Hrůza zítřka mě děsí.

Ty prasárny, kterým se společnost odmítá postavit. Připomíná mi to „permissivní výchovu“ spočívající v tom, že rodiče jsou líní handrkovat se s rozmazleným harantem. Osmnáct pohlaví, surrogátní matky, odesílání dětí za pár šupek k výchově do Indie, transsexuál předčítající malým dětem non-heterosexuálně nabité pohádky a další debility nahrávající de facto extrémistům, protože ti tam cítí svůj terén ke smeči, protože demokratická fronta není schopná se postavit jednotně PROTI, mi vadí.

Mám za to, že lidi, kterým to ještě myslí, by se měli ozvat. Včas!!

Když to neudělají, budou zde za chvíli pobíhat mužští politici v minisukních s viditelnými podvazky a političky v brněních (Anežku Hodinovou-Spurnou jsem zažil a nedožil se toho – resp. nedožila se toho – že bude Minutová-Pokorná).

Věřím. že půl problémů by se vyřešilo, kdyby na stejných postech žena dostávaly stejné platy jako muži, a nikoliv o třetinu nižší.

Mám pro ty výstřelky jednu výzvu, kterou bohužel musím nahradit Haškovým: S takovou zábavou, ať jdou na palouk! Neposlal bych je na palouk... Tak, jak se zvedl Milion chvilek pročti zločinnému jedinci, je na čase aby se zvedlo deset milionů proti těmto zhovadilostem.

Garantka Mahenovy knihovny mi po kritice vzkázala, že je svobodné šířit prakticky VŠECHNO. Až ji sadistický vrah inspirovaný nějakým pořadem v její knihovně oddělá, divit se nebudu.