Livre de conversation

Přijíždíme do nádraží; musím vyslídit nosiče. Nebývá lehko nalézti nějakého v tuto chvíli.

Milá přítelkyně, můj muž zamluví stůl v buffetu.

Nádražní buffet není valně živý. Pokladní dřímá za pultem, neurčitý zápach po mastnotě se vznáší vzduchem.

Bohužel dámy, není valného výběru v tuto hodinu.

Myslím, že by bylo nejlepší vzíti si studenou telecí, abychom se nevydali v nebezpečí, že dostaneme něco ohřívaného.

Hleďte, ta krásná jablka. Vezmeme jich několik, abychom měli cestou co chroupati.

Ve vlaku: Zde jsem. Opět se nám poštěstilo, že jsme sami a ostatní oddělení jsou skoro všechny plna; třetí třídy jsou nacpány.

Když jsem objednávala svůj okružní lístek, myslila jsem, že se mi dostane všech nutných poučení, ale zastihla jsem mladého příručího, který neuměl o nic lépe hledati v jízdním řádu, než já. A tak jsem se vydala na cestu, aniž jsem věděla nčco přesného.

A když přišla v černé lesy, den se smrk,
netušila, že tam na ni číhá vlk.

Čech a Francouz, kteří spolu cestovali, opouštějí nádraží Františka Josefa...

(doufám, že dámy zůstaly ve vlaku směrem na Moskvu ŠKRTNUTO na Mníšek pod Hnilcom).

A to všechno (až na dodatek v závorce) umím i francouzsky!