ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.



S touto myšlenkou Václava Havla žije jeho knihovna. A ta byla včera doslova k prasknutí nabita (obsazena i všechna místa k stání). Odehrával se tam křest úžasné knihy Renaty Kalenské: Orgány nepatří do nebe. Zážitek znásobila dramaticky bouřka nad Prahou a blesky a hromy zvýrazňovaly slova aktérů. Těmi byli především kvetoucí Renata, v jedné osobě pacientka oživená transplantací a neuvěřitelně kreativně a odvážný transplantační chirurg, profesor Jiří Froněk. Svůj part v téhle těžké konkurenci sehrál více než důstojně také sparring partner Mejstřík a perfektně diskusi moderovala Petra Procházková.

Ta kniha je fantastická! Tím, že autorka si prošla vším utrpením při čekání na „svou slinivku a ledvinu“, je její vyprávění autentické a její rozhovory s podobně postiženými osobami jasně cílené, citlivé a vědoucí. Místo nahoře náleží v knize Jiřímu Froňkovi, který na včerejší besedě osvědčil, že po právu. V šedesátých letech byl na světě psychoneurochirurg Bach-y-Rita, jehož heslem na pomyslném štítu bylo: Sešiju cokoliv s čímkoliv a jeho první přístroj převádějící impulzy z kamery přes desku s 20x20 pixely do kůže zad a odtud do zrakové kůry jsou dodnes ojedinělé. Totéž se dá říci o uskutečněných transplantacích Jiřího Froňka. Je víc než světový (a když tohle řekne psychiatr o chirurgovi, tak na to můžete vsadit sirotčí peníze!).

Kniha je zážitek, směs utrpení, naděje, odvahy i vítězství, čekání i pádů. Nicméně jak dal najevo Jiří Mejstřík, je třeba po pádu vstát. Jsou takoví, jako on, kteří to zvládnou sami, ale je zde dostatek prostoru pro pomoc rodiny, přátel i zdravotnického personálu. Knížka i beseda o ní je vítězstvím naděje a do knihovna Václava Havla právem patří.

Renata Kalenská: Orgány nepatří do nebe.N media, Praha, 2023