Hloupost je větším nepřítelem dobra než zlo
To napsal deset let po nástupu Hitlera k moci německý teolog Dietrich Bonhoeffer
Proto byl také v koncentračním táboře Flössenburg 9. dubna 1945 ve svých 39 letech nahý oběšen. Z jeho myšlenek lze citovat mnohé, také pohledy na jeho život jsou často zcela rozdílné, Wikipedie se zasekla u jeho výkladu Kázání na hoře, Eric Metaxas ve svém románu z něj dělá téměř Jamese Bonda, teologové se dohadují, která etapa jeho živote je nejvýznamnější, já bych se spokojil s jeho myšlenkami o hlouposti a její síle.
Bonhoffer přemýšlel o povaze zla a dospěl k názoru, že proti zlu lze bojovat, že zlo je odporné a proto v sobě nese zárodky vlastní zkázy. Abyste zabránili zlobě, můžete vždy postavit bariéry a bránit jejímu šíření. Proti hlouposti jste bezbranní. Ani síla ani protesty se jí nemohou dotknout. Hlupák – na rozdíl do darebáka – je spokojený sám se sebou. Přijímané nepravdy jsou pro něj svaté a námitky automaticky odsunuje
„Ve skutečnosti se mohou snadno stát nebezpečnými, protože k tomu, aby byli agresivní, není potřeba mnoho. Z toho důvodu je třeba větší opatrnosti než u zlomyslného. Už nikdy se nebudeme snažit přesvědčovat hloupého člověka důvody, protože je to nesmyslné a nebezpečné.“
„Pokud chceme vědět, jak se z hlouposti dostat, musíme se snažit porozumět její podstatě,“ napsal Bonhoeffer ve svém pojednání. A povaha hlouposti má své kořeny hluboko v podvědomí. Je řízena základní mechanikou lidské zkušenosti. Jak poznamenali starověcí filozofové, lidé jsou společenská zvířata. Právě tato družnost je základem hlouposti. Hloupost je skupinový fenomén. Jednotlivec může jednat hloupě, ale to nemá žádný vliv na větší celek. Když se však skupina chová hloupě, velmi to ovlivní jednotlivce a celý efekt ještě znásobí. V mnoha ohledech něco s původně pozitivními důsledky skončilo bodnutím lidstva do zad.
Stádní chování patří mezi hlavní příčiny hlouposti. Četné vědecké studie ukázaly, jak mohou být jednotliví lidé ovlivněni davem, aby zaujali pozice, které jsou v rozporu s veškerou logikou. Při klasickém zkoumání lidské pošetilosti se psycholog Solomon Asch podíval na to, jak jednotliví lidé reagují na většinovou skupinu kolem nich.
Jsou v souladu s názorem skupiny? Nebo se vydávají svou vlastní protikladnou (ale nakonec správnou) cestou? Výsledky byly ohromující, ale neuvěřitelně vypovídající o tom, jak hloupost vzniká. V průběhu 12 experimentů konformity se asi 75 % účastníků alespoň jednou přizpůsobilo většinovému názoru.
Jan Dvořák zde 20.12.2023 otiskl text s názvem Nezklamali, v němž nevyjadřuje soustrast, ale naváží se do těch, kteří to udělali. Ten text není ani kritický, ani vtipný, ale je úplně hloupý. Magneticky přitáhne podobné hlupáky, kteří jsou ochotni popichovat a rozdělovat. "Síla jednoho potřebuje hloupost druhého," píše Bonhoeffer. Proces, který zde funguje, nespočívá v tom, že konkrétní lidské schopnosti, například intelekt, náhle atrofují nebo selhávají. Hloupost je naopak drtivě převálcuje. Jejich mozky jsou uzamčené, v zajetí předem vytvořených představ a předsudků. Jak poznamenal Bonhoeffer, je moudřejší vzdát se všech pokusů o přesvědčování hloupého člověka. je to k ničemu.
Pro Bonhoeffera nebyla hloupost problémem jednotlivce. Místo toho šlo o to, že se sešly skupiny jednotlivců. Šílenství nachází svou sílu v davech. To odráží slavný aforismus Friedricha Nietzscheho, že i když může být šílenství u jednotlivců vzácné, je obecně pravidlem ve skupinách, stranách, národech a epochách.
Přestaňme oslavovat hlupáky a dělat jim reklamu! Volíme za své zástupce lidi, kteří se nám podobají. Politici to vědí, a tak se ze všech sil přibližují většinové mentalitě. Ať jsou to vychytralé podvody, mentální průměrnost, nebo zaměření na agresivní pudy. Hloupost se šíří všemi kanály.
Je na těch 25 %, aby vygenerovali osobnosti, které se obrátí k těm lepším vlastnostem člověka: soudržnosti, altruismu,humanitě a snaze po sebepřesahu.
Proto byl také v koncentračním táboře Flössenburg 9. dubna 1945 ve svých 39 letech nahý oběšen. Z jeho myšlenek lze citovat mnohé, také pohledy na jeho život jsou často zcela rozdílné, Wikipedie se zasekla u jeho výkladu Kázání na hoře, Eric Metaxas ve svém románu z něj dělá téměř Jamese Bonda, teologové se dohadují, která etapa jeho živote je nejvýznamnější, já bych se spokojil s jeho myšlenkami o hlouposti a její síle.
Bonhoffer přemýšlel o povaze zla a dospěl k názoru, že proti zlu lze bojovat, že zlo je odporné a proto v sobě nese zárodky vlastní zkázy. Abyste zabránili zlobě, můžete vždy postavit bariéry a bránit jejímu šíření. Proti hlouposti jste bezbranní. Ani síla ani protesty se jí nemohou dotknout. Hlupák – na rozdíl do darebáka – je spokojený sám se sebou. Přijímané nepravdy jsou pro něj svaté a námitky automaticky odsunuje
„Ve skutečnosti se mohou snadno stát nebezpečnými, protože k tomu, aby byli agresivní, není potřeba mnoho. Z toho důvodu je třeba větší opatrnosti než u zlomyslného. Už nikdy se nebudeme snažit přesvědčovat hloupého člověka důvody, protože je to nesmyslné a nebezpečné.“
„Pokud chceme vědět, jak se z hlouposti dostat, musíme se snažit porozumět její podstatě,“ napsal Bonhoeffer ve svém pojednání. A povaha hlouposti má své kořeny hluboko v podvědomí. Je řízena základní mechanikou lidské zkušenosti. Jak poznamenali starověcí filozofové, lidé jsou společenská zvířata. Právě tato družnost je základem hlouposti. Hloupost je skupinový fenomén. Jednotlivec může jednat hloupě, ale to nemá žádný vliv na větší celek. Když se však skupina chová hloupě, velmi to ovlivní jednotlivce a celý efekt ještě znásobí. V mnoha ohledech něco s původně pozitivními důsledky skončilo bodnutím lidstva do zad.
Stádní chování patří mezi hlavní příčiny hlouposti. Četné vědecké studie ukázaly, jak mohou být jednotliví lidé ovlivněni davem, aby zaujali pozice, které jsou v rozporu s veškerou logikou. Při klasickém zkoumání lidské pošetilosti se psycholog Solomon Asch podíval na to, jak jednotliví lidé reagují na většinovou skupinu kolem nich.
Jsou v souladu s názorem skupiny? Nebo se vydávají svou vlastní protikladnou (ale nakonec správnou) cestou? Výsledky byly ohromující, ale neuvěřitelně vypovídající o tom, jak hloupost vzniká. V průběhu 12 experimentů konformity se asi 75 % účastníků alespoň jednou přizpůsobilo většinovému názoru.
Jan Dvořák zde 20.12.2023 otiskl text s názvem Nezklamali, v němž nevyjadřuje soustrast, ale naváží se do těch, kteří to udělali. Ten text není ani kritický, ani vtipný, ale je úplně hloupý. Magneticky přitáhne podobné hlupáky, kteří jsou ochotni popichovat a rozdělovat. "Síla jednoho potřebuje hloupost druhého," píše Bonhoeffer. Proces, který zde funguje, nespočívá v tom, že konkrétní lidské schopnosti, například intelekt, náhle atrofují nebo selhávají. Hloupost je naopak drtivě převálcuje. Jejich mozky jsou uzamčené, v zajetí předem vytvořených představ a předsudků. Jak poznamenal Bonhoeffer, je moudřejší vzdát se všech pokusů o přesvědčování hloupého člověka. je to k ničemu.
Pro Bonhoeffera nebyla hloupost problémem jednotlivce. Místo toho šlo o to, že se sešly skupiny jednotlivců. Šílenství nachází svou sílu v davech. To odráží slavný aforismus Friedricha Nietzscheho, že i když může být šílenství u jednotlivců vzácné, je obecně pravidlem ve skupinách, stranách, národech a epochách.
Přestaňme oslavovat hlupáky a dělat jim reklamu! Volíme za své zástupce lidi, kteří se nám podobají. Politici to vědí, a tak se ze všech sil přibližují většinové mentalitě. Ať jsou to vychytralé podvody, mentální průměrnost, nebo zaměření na agresivní pudy. Hloupost se šíří všemi kanály.
Je na těch 25 %, aby vygenerovali osobnosti, které se obrátí k těm lepším vlastnostem člověka: soudržnosti, altruismu,humanitě a snaze po sebepřesahu.