Darwinova cena

Vítěz Darwinovy ceny

Darwinova cena je každoročně udělována jednotlivci (nebo jeho pozůstatkům), který se nejvíce zasloužil o odstranění nežádoucích prvků z lidského genofondu. Vítězem z roku 1995 se stal chlapík, kterého zabil automat na kolu, který se na něj převrhl, když se z něj pokoušel vyklopit limonádu zdarma. V roce 1996 se vítězem stal seržant letectva, který ke svému autu připojil raketovou jednotku JATO a narazil do útesu několik set metrů nad vozovkou.

Vítězem z roku 1997 se stal Larry Waters z Los Angeles - jeden z mála Darwinových vítězů, kteří přežili svůj oceněný úspěch. Larryho klukovským snem bylo létat. Když dokončil střední školu, vstoupil do letectva v naději, že se stane pilotem. Bohužel ho špatný zrak diskvalifikoval. Když byl konečně propuštěn, musel se spokojit s tím, že sledoval tryskáče létající nad jeho dvorkem.

Jednoho dne se Larry rozhodl, že poletí. Šel do místního obchodu s přebytky armády a námořnictva a nakoupil 45 meteorologických balónů a několik nádrží hélia. Meteorologické balóny, když byly plně nafouknuté, měřily více než čtyři stopy v průměru. Po návratu domů Larry balónky bezpečně připoutal ke svému bytelnému zahradnímu křeslu. Připevnil židli k nárazníku svého džípu a nafoukl balónky héliem. Vyšplhal na zkoušku, dokud byl ještě jen pár stop nad zemí. Larry byl spokojený, že to bude fungovat, a tak si sbalil několik sendvičů a šest piv, nabil svou brokovnici – usoudil, že by mohl prasknout pár balónků, až bude čas sestoupit – a vrátil se k plovoucí zahradní židli.

Přivázal se spolu se svou brokovnicí a zásobami. Larryho plán byl líně se vznášet do výšky asi 30 stop nad svým dvorkem poté, co přetrhne kotvu, a za několik hodin se vrátit dolů.

Tak to úplně nevyšlo. Když přestřihl lano, které ukotvovalo zahradní židli k jeho džípu, nevznášel se líně až do výšky asi 30 stop. Místo toho se rozletěl k obloze LA jako výstřel z děla. Nevyrovnal se ve 30 stopách; Vyrovnal se ve výšce 11 000 stop. V té výšce nemohl riskovat, že by některý z balónů vystřelil, aby nevyvedl náklad z rovnováhy. A tak tam zůstal unášen, promrzlý a vyděšený, více než 14 hodin.

Nakonec se Larry ocitl v hlavním přibližovacím koridoru mezinárodního letiště v Los Angeles. Jako první si ho všiml pilot United. Vysílačkou zavolal do věže a popsal, jak minul chlápka na zahradní židli s pistolí. Radar potvrdil existenci objektu vznášejícího se 11 000 stop nad letištěm. Nouzové postupy LAX se přepnuly do plné pohotovosti a vrtulník byl vyslán k vyšetřování. LAX je přímo u oceánu. Padala noc a začal proudit pobřežní vítr. Odnesla Larryho na moře s helikoptérou v patách. O několik mil dál ho helikoptéra dostihla. Jakmile posádka usoudila, že není nebezpečný, pokusila se Larryho zachránit, ale tah z lopatek Larryho odstrčil, kdykoli se přiblížili.

Nakonec helikoptéra vystoupala několik set stop nad Larrym a spustila záchranné lano. Larry zachytil šňůru a byl vytažen zpět na břeh. Náročný manévr provedla posádka vrtulníku bezchybně. Jakmile byl Larry vytažen na Zemi, byl zatčen čekajícími členy LAPD za narušení vzdušného prostoru LAX. Když ho odváděli v poutech, reportér vyslaný k reportáži o této odvážné záchraně se ho zeptal, proč to udělal. Larry se zastavil, otočil se a nonšalantně odpověděl: "Člověk nemůže jen tak sedět."