Prázdniny diktátora!

18. 08. 2019 | 22:44
Přečteno 5122 krát
Mnoho slunce mozky přehřívá, a pokud již člun na rybníku nestačí, je dobré se schovat v Lánech a nechat plně působit temné myšlenky, které hýbou figurkami na šachovnici. Vítejte v diktatuře!

Probuď se tak, jako každý den. Obleč se tak, jako každý den. Vyjdi do kuchyně tak, jako každý den. Nech si udělat snídani tak, jako každý den. Udělej se tak, jako každý den. Plň úkoly tak, jako každý den. Čti nápisy, vnímej barvy, těkej po obličejích, sleduj ženy jen do půlky těla, neustále kuř cigarety, těš se na pivo, guláš, knedlíky, zdrhej před povinnostmi, stýkej se jen se svými lidmi, žij v bublině, mysli si, že jsi střed, že jsi tím, kdo by mohl mít cokoliv tak, jako každý den. Obávej se dne, ve kterém tě někdo pošle hrdinně do prdele tak, jako se tomu děje jiným třeba i každý den. Ano, uvaž si kravatu, obleč se jako TI a už chvátej na balkón, aby ti to neuteklo. Pak jsi teprve připraven.

Po ulici jdeme za ruce. My všichni jdeme za ruce. V barvách domů spatřujeme něco jiného, nápisy čteme po svém. Přesto se držíme za ruce. Ohlédneme-li se na druha, nevidíme jeho tvář, která nás má přivést k bohu, který měl být mrtev. Ale on není, protože se na něj díváme. Klečí a líbá zem. Drží zmuchlaný kelímek od Starbucks a prosí o pár drobných.

V tom se ozve na konci lidského řetězce teolog. Všichni ho dobře znají, a proto ho vnímá nanejvýš jeho soused, který se ho chce okamžitě pustit, ale nedaří se mu to. „Pán je s námi, existuje,“ s blaženým úsměvem ohlašuje radostnou zvěst. „To je přeci jasné, vždyť tu žebrá,“ argumentuje asketicky vyhlížející fyzik. „O to přeci nejde. Já ho dokázal důkazem existence. A ten se potvrdil.“ „Tys dokazoval to, že žebrá na ulici? Hehe. Dokázal jsi zřejmé. Tak jako všichni humanitáři,“ cynicky uzavřel fyzik.

„Nechte tý nudy. Takhle zbytečně se hádat. Pojďte radši do klubu, hrajou tam pekelný sety,“ vstoupil na akademickou půdu vcelku nevraživě producent. „Jo, o tom jsem psal do e-magu,“ podotkl s pýchou v očích hudební publicista. „Jasně, bude pártoška,“ dodala naivní školačka.

Mezitím ti, kteří natrefili na lidský řetěz, do něj byli automaticky začleněni. Chytli se. Řetěz se zvětšuje. Nejen vědci, společenští klauni, lidé pro zábavu, lidé v rakvích, zákazníci, klienti ústavů, hipsteři, plešatí pánové, dělníci, drábové, politici, policisté, blonďáci, chudokrevní, nazí, skinheadi atd. začali naráz mluvit.

Nikdo se ničemu nedivil, protože to takto šlo tak, jako každý den. Nikdo nebyl s to toho druhého vystát. Nikdo si nechtěl porozumět, pochopit se. Balast byl všudypřítomný. Balast, ve kterém onen řetěz chodil ruku v ruce, do kterého byl i zahalen. Balast se linul z úst, z hlav, ze srdcí.

Balast lepil jako ten nejhorší med slitý z medů z EU. Tímto medem byly jednotlivé články řetězu spojeny. Navzájem se naleptávaly, ale pouze zvnějšku. Vnitřně byl již téměř každý prázdný. Články podobné skořápkám, které neschovávají nic. Jen obal-role byl silný. Silný jako plastový pytlík na psí lejna. A takto vybaveni společností, která byla utkána z tohoto řetězu, přežívali na povrchu. Povrchem na povrchu.

Řetěz šel dál a lucerny praskaly. Praskaly i těm, kteří hledali lidi. Hledající byli v tu ránu součástí řetězu. Světla praskala, aniž by to kdokoliv pocítil. Tma se stávala přirozeným osvětlením tak, jako se jím stávala každým dnem.

Sotva co řetězový dav překryl svým množstvím prostor náměstí tak, jako tma zahalovala dav, vystoupil na balkón diktátor. Z davu se na něj otočila polovina lidí, ale pouze polovina z této poloviny mu byla s to naslouchat. „Vyvedu vás z toho medu a pak ho zakážu,“ zahlomozil svou bezduchostí diktátor. „Podívej se na něj. Co si sakra myslí? Že jsme úplně blbí?“ řekl s lehkou ironií v hlase dramatik demokratovi. V tom se ozval výstřel. Ochránce diktátora se tímto činem snažil upokojit hlomoz. Ale na tento signál prudce reagoval sprinter, který strhl celý dav, který se s ním dal do pohybu. Diktátor tak prozatím osiřel, ale mluvil horečně dál. Jen pár lidí z konce klusajícího řetězce slyšelo jeho slova.

Všude byla tma. Dvanáctá odbyla, ale již žádná lampa nesvítila. Ozvala se rána a křik. Křik z prvních řad řetězce. Rána z nárazu na zeď obchodního domu. Byl zavřený. Propukla lítost nad starými časy.

Nic. Nářek se změnil v ticho ve tmě. Jedna nejmenovaná ve druhé řadě vykouzlila malé světlo při snaze o zapálení cigarety. Zezadu se ozval překladatel antických textů. „Prométheus, hleďte.“ „Drž hubu“, ozvalo se demonstrativním tónem ze skupiny extrémisticky naladěných medonosů. „Těch Abduláhů, Ahmedů, Cháronů máme už dost. Zabte Prométhea“, řekl normální otec od normální, ale té pravé rodiny. „To byl jen příměr“, opáčil překladatel. „Di do hajzlu, spiklenče“, důrazně zařval otec od té pravé rodiny. „To my tady určujeme pravidla.“ Odborník na extrémismus si jen dělal chvatně poznámky a policista si připravoval zbroj pro těžkooděnce.

Ve stále více napjaté atmosféře do uší vnikla jemná melodie z akordeonu. Melodie zcela známá, jelikož ji hrál dětinský rozhlasový bavič, ale pouze její jedinou verzi. Tato byla však hrána za neustálého přepínání rejstříků. Melodie se tím pádem stále zasekávala oním přepínáním tak, jako se lidé zasekávali každý den. Rovněž tak i nyní, a to na jednotlivých místech světa, ve svých profesích, v hovorech, v myšlení, v cítění, v celém chování. Ale vždy jen na chvíli. Zvyk je odtrhoval, lidé se odtrhovali v naprosté sociální prostupnosti od ostatních. Život se odtrhoval od sebe samého. Pluralita nastoupila v plné trivialitě a lepila jako med. Pluralita toužila po jednotě. Po jednom, aniž by si toho byl někdo vědom. Kostky byly vrženy do životních her. Lid toužil po hrách, med toužil po chlebu. To vše jako přepínání rejstříků na akordeonu doby, zpomalující rychlost, zpřehledňující zmatenost, zlehčující obtížnost.

Jednooký filosof byl udiven. Vše mu došlo, ale nedokázal o tom říci nic. Nedokázal o tom pojednat, jelikož současně myslel na úkoly spojené s akademickou kariérou. Byl naprosto zalepen v plástvi v úlu světa. Nedokázal se vymanit z naučených teorií, z onoho nároku „přísné vědy“, o kterou s ostatními usiloval v převýchovných ústavech. Byl sice udiven, ale tím končil.

V paralyzujícím údivu se otočil na svého souseda, který zrovna pozvedl svou bílou hůl a nešťastnou náhodou její pomocí vypíchl filosofovi zdravé oko. Byl to slepý důchodce, jemuž tuto vadu způsobili doktoři v raném věku. I přesto udělal velkou kariéru v bývalém režimu. Slepý dav, slepý pohlavár, slepý filosof a harmonika hraje sekaně dál. Do její melodie se líbivým textem vloudil diktátor z balkónu ambasády, který současně vykonával malou potřebu na hlavy davu. Vše se zdálo být tak sladké.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy