Rudá záře nad Českem v podání KSČ(M)
Jedním z momentů posledních dní, který sice málem zapadl v zapomnění, bylo vyjádření předsedy KSČ(M) Vojtěcha Filipa na konferenci v Českých Budějovicích. Na přímou otázku, proč se KSČ(M) nehodlá vzdát násilné revoluce, ke které se hlásí skrze komunistický manifest a marxismus, odpověděl, že pokud se to Gottwaldovi povedlo nenásilně, co by byl on za předsedu, kdyby to nenásilně neuměl (parafráze). Z toho jasně plyne, že pan předseda KSČ(M) se domnívá, že praktiky padesátých let byly nenásilné, a přímo se také s Gottwaldem porovnává. S tím bohužel koresponduje vyjádření například poslankyně za KSČ(M) paní Semelové, která tvrdí, že nespočet lidí poslaných do pracovních lágrů a několik set popravených z politických důvodů v padesátých letech bylo potrestáno správně a právem. Vedle toho jakási omluva KSČ(M) z devadesátých let, která je velmi obecná a spíše směřuje k perzekuovaným spolustraníkům, působí vcelku smutně a spíše než omluvou je dalším plivnutím do tváře bývalým politickým vězňům. Naopak je alespoň jasně vidět, jak je schopna současná „reformovaná“ KSČ(M) překrucovat minulost.
Korunu všemu dal v posledních dnech v poslanecké sněmovně soudruh Grebeníček, jehož otec byl agent STB, který se přímo podílel na mučení vězňů za minulého režimu. Prohlásil, že Palach byl spíše reformním komunistou, než že by jeho čin byl motivován jako protest proti tehdejšímu režimu. Grebeníčkovi spolustraníci se ho zastávali s tím, že je třeba vidět historické souvislosti. Soudruh Filip pak Palacha označil za levicového intelektuála. Podobnou argumentaci používá i například karlovarský radní pro školství za KSČ(M) soudruh Sloup. Ten by zase rád, kdyby studenti dostali „shora“ nařízený zákaz psát seminární práce na téma útěků přes hranice za minulého režimu. Prý o té době nic neví, protože ji nezažili. Zajímavou poznámku měl však Martin Veselovský, který se soudruha Sloupa zeptal, jestli je potom správné, aby studenti psali seminární práce třeba na období Husitů, které přirozeně taktéž nezažili. Soudruh Sloup a bývalý politruk, který aktivně nabádal střílet do vlastních lidí, tak chce, stejně jako soudruh Grebeníček nebo Filip, překrucovat minulost a zatajovat zjevné zrůdnosti doby minulé.
Zvláštní je, že nenásilné protesty jihočeských studentů pan předseda KSČ(M) Vojtěch Filip (a nejen on, ale například i soudružka Baborová) nazývá jako fašizoidní projevy, oproti tomu na projevech paní Semelové ukazuje, že KSČ(M) je demokratická strana, protože je třeba respektovat pluralitu názorů. Avšak zjevně už nevidí, že studenti pouze vyjadřují názor, který poukazuje na nemorálnost a necitlivost vzniklé koalice, oproti tomu paní soudružka Semelové prohlašuje, že zrůdné zločiny minulé doby a její totalitní strany byly v pořádku. Snaha jeden demokratický projev netolerovat a druhý, popírající zločiny, tolerovat, je totalitní straně zjevně blízká. Navíc to, že komunistický režim je dle našeho zákona protiprávní, soudruzi z KSČ(M) vesele posledních dvacet let přehlížejí. Jinak by nemohli s klidným svědomím šířit marxistickou a zároveň utopickou teorii, která byla jedním z pilířů minulého zločineckého režimu.
Můžeme tak s napětím a bohužel i obavami čekat, co nám soudružka Marta Semelová řekne již za pár týdnů u Gottwaldova hrobu (k jeho oslavě při výročí smrti), kde má vystoupit.
Korunu všemu dal v posledních dnech v poslanecké sněmovně soudruh Grebeníček, jehož otec byl agent STB, který se přímo podílel na mučení vězňů za minulého režimu. Prohlásil, že Palach byl spíše reformním komunistou, než že by jeho čin byl motivován jako protest proti tehdejšímu režimu. Grebeníčkovi spolustraníci se ho zastávali s tím, že je třeba vidět historické souvislosti. Soudruh Filip pak Palacha označil za levicového intelektuála. Podobnou argumentaci používá i například karlovarský radní pro školství za KSČ(M) soudruh Sloup. Ten by zase rád, kdyby studenti dostali „shora“ nařízený zákaz psát seminární práce na téma útěků přes hranice za minulého režimu. Prý o té době nic neví, protože ji nezažili. Zajímavou poznámku měl však Martin Veselovský, který se soudruha Sloupa zeptal, jestli je potom správné, aby studenti psali seminární práce třeba na období Husitů, které přirozeně taktéž nezažili. Soudruh Sloup a bývalý politruk, který aktivně nabádal střílet do vlastních lidí, tak chce, stejně jako soudruh Grebeníček nebo Filip, překrucovat minulost a zatajovat zjevné zrůdnosti doby minulé.
Zvláštní je, že nenásilné protesty jihočeských studentů pan předseda KSČ(M) Vojtěch Filip (a nejen on, ale například i soudružka Baborová) nazývá jako fašizoidní projevy, oproti tomu na projevech paní Semelové ukazuje, že KSČ(M) je demokratická strana, protože je třeba respektovat pluralitu názorů. Avšak zjevně už nevidí, že studenti pouze vyjadřují názor, který poukazuje na nemorálnost a necitlivost vzniklé koalice, oproti tomu paní soudružka Semelové prohlašuje, že zrůdné zločiny minulé doby a její totalitní strany byly v pořádku. Snaha jeden demokratický projev netolerovat a druhý, popírající zločiny, tolerovat, je totalitní straně zjevně blízká. Navíc to, že komunistický režim je dle našeho zákona protiprávní, soudruzi z KSČ(M) vesele posledních dvacet let přehlížejí. Jinak by nemohli s klidným svědomím šířit marxistickou a zároveň utopickou teorii, která byla jedním z pilířů minulého zločineckého režimu.
Můžeme tak s napětím a bohužel i obavami čekat, co nám soudružka Marta Semelová řekne již za pár týdnů u Gottwaldova hrobu (k jeho oslavě při výročí smrti), kde má vystoupit.