Minulý týden Belgie schválila věkem neomezenou euthanasii. Kromě toho, že samotná asistovaná sebevražda je zcela jistě velmi kontroverzním tématem, tato evropská země jde ještě dál. Dovoluje asistovanou sebevraždu i dětem. Nastává tak paradox, kdy hranice trestní odpovědnosti je v Belgii 18 let, ale hranice pro uskutečnění asistované sebevraždy neexistuje. Nastanou tak pravděpodobně případy, kdy na základě žádosti malých dětí a podpisu rodičů a příslušných úřadů, budou aplikovány smrtící injekce.

O možnosti zneužití asistované sebevraždy nemá cenu ani psát. Každopádně současné možnosti medicíny jsou takové, že každou fyzickou bolest lze tišit. Na tom panuje v medicíně obecně shoda. Bohužel se často stává, že péče o pacienta není adekvátní. Ať už z jakéhokoli důvodu. Řešením můžou být například hospice se špičkovou paliativní medicínou. Hospice jsou obecně hlavní ukázkou, že existují i jiná řešení pro bezradné pacienty a jejich rodiny.

Častým argumentem zastánců asistované sebevraždy pak také bývá svoboda každého jedince se rozhodnout, i o svém životě. V první řadě je důležité říct, že zatím nikdo na světě si svůj život sám nedal. Otázkou je, jestli pak jeho právo je si ho sám odebrat. Podobně se můžeme ptát, jestli incest není pouze svobodné, nikoho neomezující rozhodnutí dvou lidí.

Když sebevrah spáchá sebevraždu, automaticky všichni pracují na jeho záchraně. A teď bychom měli místo záchrany lidských bytostí těmto božím tvorům „pomáhat“ euthanasií? Nejedná se o pomoc, ale o zavření očí nad problémem. Jedná se o vylití vaničky i s dítětem, doslova. Život byl, je a bude největším darem, který jsme dostali. Až od této skutečnosti se odvíjí hodnoty jako svoboda, láska atd. Pokud si sami mezi sebou povolíme destrukci této elementární hodnoty, pro naši společnost to nevěstí nic dobrého.