Sociální demokraté přišli s novou koncepcí tzv. „rodinné politiky“. Na 53 stranách si lámali hlavu nad tím, co to rodina vlastně je a posléze přišli s principem plošných dávek.

Definice rodiny

Nevím jak v Lidovém domě u sociálních demokratů, ale lidé na venkově i ve městech po celé republice moc dobře ví, jak rodina vypadá. Je to muž, žena a děti. Případně můžeme hovořit o širším sociálním kontextu (babičky, dědové, tety, strýcové atd.). V sociálnědemokratické koncepci tzv. „rodinné politiky“ se však mluví o určujícím kritériu, kterým je „trvalý vztah a hodnoty lásky, úcty a vzájemné péče“, což je velmi široké pojetí, do kterého se schová ledasco. Podle návrhu definice rodiny vlastně děti v rodině ani nejsou potřeba.

Plošné dávky

Protože se blíží sněmovní volby, dalo se předpokládat, že sociální demokraté přijdou s návrhem, jak občanům na dávkách rozdat desítky miliard. Navrhují zvýšit porodné, rodičovskou i přídavky. Do teď ale koalice postupovala koncepčně. Zvyšovala tzv. bonus na dítě. Na ten má nárok každý, kdo pracuje. V případě, že je tento bonus na dítě vyšší než zaplacené daně, tento rozdíl pracující rodič dostane. A tento systém je motivující. Navrhovaná koncepce však nabízí udělat si z plození dětí byznys.

Pokud vezmeme v potaz konkrétní čísla, dnes má nárok na přídavek na dítě cca 400 00 dětí. Při plánované změně, kdy na přídavek dosáhnou rodiče s příjmem do výše 3,5 násobku životního minima (dnes je to 3,5 násobek), má mít nárok na tuto dávku dalších 300 000 dětí, tzn. výsledně 700 000 dětí. Otázkou je, jestli pak není jednodušší zavést plošnou dávku na dítě, jako je tomu například v Rakousku. Významně by se tím ulehčilo nákladné administrativě, která zjišťuje, kdo má a nemá nárok na přídavky na dítě. Pro pořádek dodejme, že v Česku je cca 1,8 milionu dětí do 18 let. Nicméně samozřejmě daleko lepší cestou je zvýšit onen daňový bonus na dítě.

Manželství jako přítěž

Aby sociální demokracie nezůstala manželství nic dlužná, navrhuje zrušit daňovou slevu na manželku a zavést slevu pro pečující osobu. Navíc pokud se někdo rozhodne vstoupit do manželství, má pro něj být složitější dosáhnout na umělé oplodnění. Sečteno podtrženo dostává manželství v nové koncepci tzv. „rodinné politiky“ na frak. A úplně se zapomíná na to, že manželství v současném právním nastavení má do jisté míry výjimečný statut.

Na oplodnění stačí jeden

A možná to nejdůležitější na závěr. Až doteď byli třeba na početí dítěte dva lidé. Muž a žena. Sociální demokraté přichází s revoluční myšlenkou, že nově bude stačit jeden. Konkrétně, že žena nebude potřebovat souhlas partnera k umělému oplodnění a bude tak stačit zajít do spermabanky stejně jako do supermarketu.

Zastánci tohoto návrhu se ohánějí tím, že v současném nastavení stačil pouze podpis kamaráda. To je ale pravda pouze částečně, protože pokud jste nějaké ženě takový podpis dali, stali jste se principiálně otcem dítěte. Příběhů, kdy homosexuální kamarád podepsal ženě umělé oplodnění a po letech na ženě vysoudil střídavou péči se svým homosexuálním partnerem, je nespočet. Takže to tak jednoduché není.

Pokud však návrh na změnu ve věci umělého oplodnění projde, očekávám, že v rámci diskriminace mužů-otců přijde sociální demokracie s návrhem, jak řešit stejný případ u mužů. V rámci genderové korektnosti by nepochybně bylo fér, aby i muž měl právo na dítě. Sociální demokracie by tak mohla navrhnout zřízení jakési státní ženy, do které bude stačit dodat mužský biologický materiál. Samozřejmě bez souhlasu partnerky.

Sečteno, podtrženo

Od pradávna je rodina muž, žena a děti. Pokud na kohokoli zapomínáme, je to špatně. A od vniku sociální demokracie slyšíme stále to stejné, všechno všem. Místo motivující a adresné pomoci přichází návrhy na plošné dávky, které mají za cíl udělat z rodiny sociální případ závislý na státu.