Mohlo to skončit „pěsťovkou“ a frakturou
„Flusanec“ Řepky na Volešáka a bleskový útok plzeňského pokémona Petržely vedle bezmocně ležícího, křečí skoleného libereckého Fleišmana. Skoro všude se rozebíraly tyto dvě události 2. kola fotbalové ligy z pohledu pravidel. Podívám-li se na ně však z pohledu obyčejné lidské slušnosti, je to úplně jasné.
Petržela udělal fotbalovou lumpárnu, a je fotbalový lump. Rezek, který jeho přihrávku dokopl do prázdné branky, si zaslouží totožné pojmenování.
Plzeňský trenér Vrba hráče na tiskové konferenci zbaběle obhajoval jakýmsi školením. Tedy ho nazvu po mém právu trenérem - zbabělcem.
Plzni jsem loni fandil, líbilo se mi, jak pěkně útočně hrála. Teď ji přeju, ať spadne. Až do pralesní ligy, I když hráči a trenér neměli v Liberci chování ani na ni.
Řepkův „flusanec“ na Volešáka připomněl památné derby mezi Duklou a Spartou v polovině 80. let minulého stoleti. Hráči se mastili tak ostudně, že to řešili nejvyšší papaláši KSČ z Prahy. Franta Straka tehdy plivnul z půl metru v přímém záběru televizní kamery na soupeře, tuším na na Korejčíka. Korejčík se pod tím strašlivým úderem sliny svalil k zemi jak podťatý a Franta šel ven.
Volešák zůstal po Řepkově flusanci na nohách. Bohužel.
Protože za to, co Řepkovi udělal, měl dostat od sparťanského pořízka jednu pěknou krátkou suchou do brady. Dávno po odehrání míče mu totiž šlápl na nohu s jasným cílem – vyprovokovat ho. Povedlo se a možná se teď Volešák se Švancarou a spol. Řepkovi na Slovácku nad vínkem pochechtávají.
Kdyby Volešák tu bombu od Řepky chytil a byl bych předsedou disciplinárky, bojoval bych za to, aby Řepka dostal jen podmínku a Volešák si nevrznul alespoň čtyři zápasy.
Řepka je totiž jenom fotbalový řezník – ovšem par excelance - s osudnými „přebliky“. Volešák se v sobotu na Letné projevil jako podlý, rafinovaný padouch.
No, žádná velká legrace v tom druhém ligovém kole nebyla. A to je ještě velká klika, že Liberec má ve svém mužstvu na české poměry vesměs „měkké“ borce. Znám v jiných týmech – od okresu až po ligy - týpky, co by Petrželovi za jeho bleskový průnik přerazili nohu nadvakrát.
Miloslav Lubas
Petržela udělal fotbalovou lumpárnu, a je fotbalový lump. Rezek, který jeho přihrávku dokopl do prázdné branky, si zaslouží totožné pojmenování.
Plzeňský trenér Vrba hráče na tiskové konferenci zbaběle obhajoval jakýmsi školením. Tedy ho nazvu po mém právu trenérem - zbabělcem.
Plzni jsem loni fandil, líbilo se mi, jak pěkně útočně hrála. Teď ji přeju, ať spadne. Až do pralesní ligy, I když hráči a trenér neměli v Liberci chování ani na ni.
Řepkův „flusanec“ na Volešáka připomněl památné derby mezi Duklou a Spartou v polovině 80. let minulého stoleti. Hráči se mastili tak ostudně, že to řešili nejvyšší papaláši KSČ z Prahy. Franta Straka tehdy plivnul z půl metru v přímém záběru televizní kamery na soupeře, tuším na na Korejčíka. Korejčík se pod tím strašlivým úderem sliny svalil k zemi jak podťatý a Franta šel ven.
Volešák zůstal po Řepkově flusanci na nohách. Bohužel.
Protože za to, co Řepkovi udělal, měl dostat od sparťanského pořízka jednu pěknou krátkou suchou do brady. Dávno po odehrání míče mu totiž šlápl na nohu s jasným cílem – vyprovokovat ho. Povedlo se a možná se teď Volešák se Švancarou a spol. Řepkovi na Slovácku nad vínkem pochechtávají.
Kdyby Volešák tu bombu od Řepky chytil a byl bych předsedou disciplinárky, bojoval bych za to, aby Řepka dostal jen podmínku a Volešák si nevrznul alespoň čtyři zápasy.
Řepka je totiž jenom fotbalový řezník – ovšem par excelance - s osudnými „přebliky“. Volešák se v sobotu na Letné projevil jako podlý, rafinovaný padouch.
No, žádná velká legrace v tom druhém ligovém kole nebyla. A to je ještě velká klika, že Liberec má ve svém mužstvu na české poměry vesměs „měkké“ borce. Znám v jiných týmech – od okresu až po ligy - týpky, co by Petrželovi za jeho bleskový průnik přerazili nohu nadvakrát.
Miloslav Lubas