Sestavili jsme seznam doporučení, jak vyčistit tuzemský hokej od sprostoty.

Dovolte důležité varování na úvod.

Tento blog je o hokeji (ale na něj prý chodí potajmu i někteří intelektuálové). A bude používat sprostá slova (což má Sportbar výjimečně povoleno od editora blogů na Aktuálně.cz Libora Stejskala, protože o tom bordelu, který panuje letos v extralize, se slušně psát nedá).

Původně to vypadalo na rok plný oslav po světovém titulu v Německu, ale vše se zvrhlo v pořádný bolehlav. Šéfové hokejové extraligy mají strašně práce, aby lidem nějak srozumitelně objasnili, proč třetí nejlepší tým podle bodového zisku z ledu bojuje s odřenými zády o postup do play-off. Stejně pracně vysvětlují, proč jednou je úřední přehmat důvodem ke kontumaci, jindy nikoliv.

Do toho všeho aby kvůli hrdinům z Nagana sestavovali seznam zakázaných sprostých slov.

Martin Straka (hrdina z Nagana) to ještě s výrokem, že v registracích hráčů panuje hrozný bordel, přežil bez úhony. Na rozdíl od spoluhráče Tomáše Vlasáka, nejlepšího střelce v lize (není hrdinou z Nagana), který musel uvažovat o hokejové emigraci, když odmítal zaplatit hrozící pokutu za výrok na adresu šéfa extraligy (při něm sprosté slovo nepadlo).

Vladimír Růžička (hrdina z Nagana) sice nemá potíže s kontumacemi, ale o rozhodčích v Českých Budějovicích řekl v přestávce mezi druhou a třetí třetinou, že jsou sráči. Pánové sudí Fraňo, Pešina (nepískali v Naganu) to slyšeli a odhodlali se k historickému kroku. Učinili, co s ikonou tuzemského hokeje mohl udělat tucet jiných rozhodčích předtím. Příležitosti by se našly. Nechali rozčíleného slávistického trenéra vychladnout v kabině.

Od chvíle, kdy televize v přímých přenosech připnula k helmám rozhodčích mikrofony, je to větší zábava. Sportbaru se zdá, že sprostých slov se přitom objevuje překvapivě málo.

Nabízejí se dvě vysvětlení: Práce psychologů týmů, kteří zvládli vysvětlit hráčům, kdy jsou a kdy nejsou zápasy v televizi a co přitom říkat. („Kluci, kurva, dneska to je v telce, tak fakt držte huby“). Nebo Česká televize předtočila pár decentních slovních výměn a během zápasů je vytahuje z archivu jako zvláštní dabing a my si přitom myslíme, že živě slyšíme, co se na ledě povídá (chvályhodná pečlivost Roberta Záruby v přípravě na přenosy je Sportbaru dostatečně známá).

Ale zpátky k seznamu zakázaných slov. Hokej je hra plná emocí, žádné šachy nebo moderní gymnastika.

Naše doporučení proto zní:

- Navrhujeme slova jako „sráč“, „prdel“ (včetně tvaru „jít do prdele“), „kurva“ (nikoliv „kurevník“) považovat za hokejově přijatelná.
- Navrhujeme, aby v případě Vladimíra Růžičky a dalších hrdinů z Nagana byla za zásluhy učiněna výjimka a pokud si u Asociace profesionálních klubů na počátku sezony řádně zaregistrují vlastní seznam nadávek, aby jim tato slova byla povolena, nebo alespoň byla povolena v případě, že jejich tým prohrává (mimořádně emočně vypjatá situace)
- Navrhujeme bez milosti zařadit na seznam zakázaných slov jakékoliv výroky, které se týkají ředitele soutěže pana Šulce (odůvodnění: vyslechl si toho už dost)


Navržená opatření by mohla mít na starosti zvláštní komise, jejíž členy by vybíral některý hráč se slušnou pověstí (příkladně: Radek Duda, v diskusi pod blogem prosíme o další návrhy).

Aby v tom prostě nebyl bordel.

Zdeněk John