Chátra, která "je" s Baníčkem
Baníčku, my jsme s tebou! Ale ne v dobách zlých. Když jsi, Baníčku na hřišti v loji jako v sobotu s plzeňskou Viktorkou, jdeme se prát s policajty. Rozbíjet lidem auta, útočit na lidi, zraňovat je. A kdybychom se nebáli těch strašidelně dlouhých let v lochu, tak bychom taky zabíjeli. Věřte, že ano. Protože jsme chátra.
O nás zpívali už naši předci – chuligáni. „Nás fotbal vůbec nezajímá, je to jenom záminka,“ znělo na tribunách k stání už před dobrými třiceti lety.
V obrovské přesile Na Bazalech házíme světlice a dýmovnice na pár desítek fanoušků z Plzně.
Protože jsme zbabělci. Nebo vlastně davoví hrdinové. Ačkoli obojí je vlastně totéž.
Protože jsme kazisvěti, kterým je úplně jedno, že kvůli nám přestali chodit na fotbal lidi, co ho mají milionkrát raději než my. My, pro něž je to jenom záminka.
My, kteří víme, že s námi nikdo nic nezmůže. Že nám ten náš Baníček za naši zradu při utkání s Plzní nezavře kotel.
Víme, že nás tam zase pustí. Řádit. A že nám ti troubové hráči půjdou zase poděkovat. No přece proto, že děláme na Baníčku tu skvělou atmošku. Proto, že bez nás by to na fotbale bylo jak na funuse.
A víme, že nás „benga“ budou zase jen hladit, místo by nás seřezali jako žito. A že nám ti kašpaři v talárech napaří zase jen podmínky nebo obecně prospěšné práce místo, aby nás poslali štandopéde do vazby a pak pěkně nadlouho do chládku.
Víme, že na nás platí jen jediné, abychom se nechovali jako zvířata. Strach. Musíme mít strach. Ale nemáme ho. V tom našem českomoravskoslezském státním bordelu jsou na nás všichni krátcí. I ty vyměkliny s obuchama. A s těma směšnýma třaskavkama.
A proto jsme, Baníčku, s tebou. A zůstaneme s tebou.
Protože přece - Es kommt der Tag! Brusel! Brusel! Brusel! I když možná jen takový zmenšený českomoravskoslezský. Ale i ti "ubozí" dva tři mrtví prostě v tom našem státním bordelu přijít musí.
Anonym - starý muž z Čech, který Baníku fandí už od éry slavné Pospíchalovy party okolo Albrechta, Klementa, Humla, Kolečka, Slaného nebo Mičky. Ale bojí se zveřejnit své jméno z obavy před těch, co jsou dneska s Baníčkem)
O nás zpívali už naši předci – chuligáni. „Nás fotbal vůbec nezajímá, je to jenom záminka,“ znělo na tribunách k stání už před dobrými třiceti lety.
V obrovské přesile Na Bazalech házíme světlice a dýmovnice na pár desítek fanoušků z Plzně.
Protože jsme zbabělci. Nebo vlastně davoví hrdinové. Ačkoli obojí je vlastně totéž.
Protože jsme kazisvěti, kterým je úplně jedno, že kvůli nám přestali chodit na fotbal lidi, co ho mají milionkrát raději než my. My, pro něž je to jenom záminka.
My, kteří víme, že s námi nikdo nic nezmůže. Že nám ten náš Baníček za naši zradu při utkání s Plzní nezavře kotel.
Víme, že nás tam zase pustí. Řádit. A že nám ti troubové hráči půjdou zase poděkovat. No přece proto, že děláme na Baníčku tu skvělou atmošku. Proto, že bez nás by to na fotbale bylo jak na funuse.
A víme, že nás „benga“ budou zase jen hladit, místo by nás seřezali jako žito. A že nám ti kašpaři v talárech napaří zase jen podmínky nebo obecně prospěšné práce místo, aby nás poslali štandopéde do vazby a pak pěkně nadlouho do chládku.
Víme, že na nás platí jen jediné, abychom se nechovali jako zvířata. Strach. Musíme mít strach. Ale nemáme ho. V tom našem českomoravskoslezském státním bordelu jsou na nás všichni krátcí. I ty vyměkliny s obuchama. A s těma směšnýma třaskavkama.
A proto jsme, Baníčku, s tebou. A zůstaneme s tebou.
Protože přece - Es kommt der Tag! Brusel! Brusel! Brusel! I když možná jen takový zmenšený českomoravskoslezský. Ale i ti "ubozí" dva tři mrtví prostě v tom našem státním bordelu přijít musí.
Anonym - starý muž z Čech, který Baníku fandí už od éry slavné Pospíchalovy party okolo Albrechta, Klementa, Humla, Kolečka, Slaného nebo Mičky. Ale bojí se zveřejnit své jméno z obavy před těch, co jsou dneska s Baníčkem)