Česká fotbalová reprezentace neměla ve Skotsku duši a mozek. Chvílemi jí vynechávalo srdce. Zato měla nervy v kýblu. A rozhodující gól na 2:2 dala díky simulování.

Hráči byli místy líní na krok.

Zbabělí v ofenzívě.

Nebyli schopni změnit styl a útočit, když se ukázalo, že je soupeř slabý jako čaj.

Trenér staví opakovaně na hrot elegána, který neumí dávat góly. A padá jak přezrálá hruška, jakmile se ho někdo dotkne. Baroše.

Nejnebezpečnějším ofenzívním hráčem byl ve Skotsku stoper Hubník.

Brankář netrefil míč, který mu mířil na nohu, a kopnul si ho do branky.

Trenér Bílek opakovaně ignoruje jediného útočníka, který může střílet góly. Lafatu.

Postavil nerozehraného Rajnocha a dočkal se od něj chyby, jakou neudělají ani odboráři v okresní lize neregistrovaných.

Půlka mužstva se bála v Hampden Parku míče.

Někteří hráči neznají varování, kterým se volá na kamaráda, k němuž se zezadu blíží protihráč. ´Zádaáá!´

Pět českých obránců nedokázalo při gólu na 1:0 uhlídat dva skotské útočníky.

Do pěti skotských obránců se po většinu prvního poločasu opakovaně ploužili dva čeští hlemýždi.

Když Bílkovy Dumky žalky se štěstím vyrovnaly na 1:1, zalezly ustrašeně dozadu místo toho, aby trapného soupeře dorazily.

Není možné něčemu takovému fandit.

Miloslav Lubas