V milosti pro Kweukeho se smaží Sparta
Poslyšte strašlivý příběh o dvojím metru, jímž se ztrapnila Fotbalová asociace České republiky, ale který ze všeho nejvíc uškodil Spartě Praha.
Matula. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2009. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na osm utkání. Matula byl tehdy hráčem FK Teplice.
Lukáš. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2008. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na šest utkání. Lukáš byl tehdy hráčem FK Teplice.
Švancvara. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2009. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na šest utkání. Švancara byl tehdy hráčem FC Slovácko.
Kweuke. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2012. Nevyloučen. Disciplinární komise FAČR mu dodatečně neudělila žádný trest. Na přeražení dvou zubů protihráči Fleišmanovi ze Slovanu Liberec prý stačila žlutá karta.
Kweuke byl a je hráčem Sparty Prahy.
Velmi platným útočníkem klubu, který svádí napínavý a vyrovnaný souboj se Slovanem Liberec o titul. Fleišman se musel po Kweukeho ráně podrobit chirurgickému zákroku a fotbal si podle libereckých funkcionářů nezahraje možná až pět týdnů.
Fleišman patří mezi opory Slovanu. Kweuke tedy svým nemilosrdným knokautem, který byl na samé hranici trestného činu nebo dokonce za ní, výrazně oslabil konkurenta Sparty v přetahované o první místo.
Disciplinární komise FAČR vycházela při své milosti pro ´sparťanskou mlátičku´ ze stanoviska komise
rozhodčích. No, nazdar!
Lukáš, Matula, Švancara versus Kweuke. Všichni udělali hodně podobné fauly.
První tři za ně tvrdě zaplatili. Čtvrtý ze své čertoviny vyvázl bez úhony.
Napadá mě jediné. Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.
Svým chybným verdiktem v kauze ´Fleišmanovy přeražené zuby´ otevřela disciplinární komise staré, nikdy nezahojené rány.
Vzpomněl jsem si okamžitě na Spartu z předkapříkové éry na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Kincl tehdy srazil na Letné k zemi libereckého gólmana Kinského a míč, který mu vypadl z rukou, dokopl do prázdné branky. Rozhodčí Jára ukázal s přehledem ke středu hřiště a Sparta vyhrála 1:0. A získala titul.
Musel jsem se tomu tehdy smát.
Uplynulo už víc než deset let.
Myslel jsem, že už to tak není. Šeredně jsem se spletl. Ale díky disciplinární komisi jsem okusil dar prozření.
V české Gambrinus lize obléká Bůh Všemohoucí pořád rudý dres.
A už je to zase k smíchu. Musí být. Poněvadž bych se jinak musel rozplakat.
Miloslav Lubas
Matula. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2009. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na osm utkání. Matula byl tehdy hráčem FK Teplice.
Lukáš. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2008. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na šest utkání. Lukáš byl tehdy hráčem FK Teplice.
Švancvara. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2009. Nevyloučen. Dodatečný trest od disciplinární komise ČMFS – stop na šest utkání. Švancara byl tehdy hráčem FC Slovácko.
Kweuke. Vážné zranění soupeře loktem v roce 2012. Nevyloučen. Disciplinární komise FAČR mu dodatečně neudělila žádný trest. Na přeražení dvou zubů protihráči Fleišmanovi ze Slovanu Liberec prý stačila žlutá karta.
Kweuke byl a je hráčem Sparty Prahy.
Velmi platným útočníkem klubu, který svádí napínavý a vyrovnaný souboj se Slovanem Liberec o titul. Fleišman se musel po Kweukeho ráně podrobit chirurgickému zákroku a fotbal si podle libereckých funkcionářů nezahraje možná až pět týdnů.
Fleišman patří mezi opory Slovanu. Kweuke tedy svým nemilosrdným knokautem, který byl na samé hranici trestného činu nebo dokonce za ní, výrazně oslabil konkurenta Sparty v přetahované o první místo.
Disciplinární komise FAČR vycházela při své milosti pro ´sparťanskou mlátičku´ ze stanoviska komise
rozhodčích. No, nazdar!
Lukáš, Matula, Švancara versus Kweuke. Všichni udělali hodně podobné fauly.
První tři za ně tvrdě zaplatili. Čtvrtý ze své čertoviny vyvázl bez úhony.
Napadá mě jediné. Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi.
Svým chybným verdiktem v kauze ´Fleišmanovy přeražené zuby´ otevřela disciplinární komise staré, nikdy nezahojené rány.
Vzpomněl jsem si okamžitě na Spartu z předkapříkové éry na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Kincl tehdy srazil na Letné k zemi libereckého gólmana Kinského a míč, který mu vypadl z rukou, dokopl do prázdné branky. Rozhodčí Jára ukázal s přehledem ke středu hřiště a Sparta vyhrála 1:0. A získala titul.
Musel jsem se tomu tehdy smát.
Uplynulo už víc než deset let.
Myslel jsem, že už to tak není. Šeredně jsem se spletl. Ale díky disciplinární komisi jsem okusil dar prozření.
V české Gambrinus lize obléká Bůh Všemohoucí pořád rudý dres.
A už je to zase k smíchu. Musí být. Poněvadž bych se jinak musel rozplakat.
Miloslav Lubas