I falešný papež Blatter padl. Proč nesrazit Peltu s Berbrem?
Glosář sportovního šéfreportéra Aktuálně.cz Luďka Mádla.
Zdálo se, že je jako faraon. Že Sepp Blatter zlatý trůn panovníka světového fotbalu neopustí nikdy, že jeho moc je naprosto nezlomná, definitivní a pevná jak žulový masiv.
Jenže zdání někdy klame. Skálu rozlomí dynamit, prohnilou říši sežere nálet kobylek. Nebo kamerami opatřené drony FBI...
Špína, korupce, hnus, odstup, volal na Blattera západní, řekněme euro-atlantický svět před páteční volbou prezidenta FIFA. A když v ní hlasy, jež se rekrutovaly zejména z Afriky či Asie, Blattera drtivým poměrem potvrdily, vypadalo to, že se všechno na další roky zase zakonzervuje.
Jenže to netrvalo čtyři roky, ale čtyři dny. A Blatter sdělil světu, že z funkce odstoupí. Proč ten obrat? ptají se všichni.
Zjevil se mu anděl? Či volal Obama?
Přesnou odpověď zatím nikdo nezná, může jich být tisíc, anebo také všechny dohromady.
Dozvěděl se v těch čtyřech dnech Blatter, že FBI má "něco" i na něj osobně? "Zazpívali" snad jeho dosavadní, nyní z trestné činnosti obvinění kumpáni při výsleších i Švýcarovo jméno?
Nebo jej dostatečně vystrašila už jen zpráva, že v průšvihu může "lítat" i jeho generální sekretář, a tím pádem nejbližší spolupracovník Jérome Valcke?
Či snad Blattera navštívil ve snu anděl a zjevil mu, že skončí v pekle? Nebo mu s podobným účinkem osobně zatelefonoval prezident Obama?
Kdo ví, třeba to evropské země s bojkotem MS 2018 v Rusku myslely opravdu vážně...
Také je možné, že světové "antiblatterovské" velmoci dokázaly zprudka zatlačit i na vedení globálních firem typu Coca-Cola či Adidas a vysvětlit jim, že pro ně bude z nějakého důvodu výhodnější v tlaku na Blattera vytrvat a pokračovat v hrozbě zrušení klíčových sponzorských kontraktů FIFA.
Blatter je velký herec a manipulátor. Nelze vyloučit, že si kompromisní variantu "nechám se zvolit, ale za pár dní vyhlásím, že odstupuji" připravil už v mezidobí mezi středečním zatýkáním prominentů FIFA v Curychu a páteční volbou. To proto, aby získal ještě alespoň půlrok ve funkci. Za tu dobu lze totiž mnohé zklidnit a především zahladit.
Ať už tak či tak, Blatter prostě zjistil, že rozehrál příliš vysokou hru. A že ani on nestojí mimo dosah "světské" spravedlnosti.
Mocní králové dneška vs. falešný papež
Fotbalu se někdy přezdívá "náboženství nového věku". A "papež" Blatter i mnozí jeho "kardinálové" nabyli nejspíš pocitu, že se mohou Velké Británii, Německu nebo Spojeným státům americkým vysmívat donekonečna. A ono ne...
Sport by se neměl míchat s politikou. Jenže u tak mamutích akcí, jakými jsou turnaje o World Cup, už se protáčí tolik miliard dolarů, že se tahle problematika logicky začíná dostávat i do zorného úhlu politických představitelů jednotlivých zemí a následně jejich státní mašinérie, včetně diplomacie, tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení.
A pokud u výběru kandidatur Ruska a Kataru pro pořádání MS 2018 a 2022 vznikla dokonce reálná podezření, že všechno proběhlo "nakřivo" a za úplatu, spustily se mechanismy, které patrně budou schopné tuhle levotu, pokud k ní opravdu došlo, také prokázat. Pozlacenou vázičku, kterou vám někdo podstrčí jako pozornost, totiž možná schováte, ale desítky milionů dolarů už asi zakamuflujete těžko.
Všechno samozřejmě podtrhlo a zvýraznilo vyhrocení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií poté, co se na východní Ukrajině začaly objevovat celé pluky rusky hovořících osob, které tam zavítaly za dovolenou, aby si zastřílely na ukrajinské vojáky. A navíc také anektovaly Krym.
Rusko, pořadatel MS 2018, tedy není v mnoha zemích populární politicky, Katar, který by měl hostit MS 2022, má navíc i další vlnu nepřátel. A to jsou představitelé bohatých západoevropských lig, potažmo Ligy mistrů, kterým prosincový termín MS v této pouštní zemi rozbourá tradiční termínové listiny a ohrozí jindy stabilizovaný zisk.
A když se tohle všechno proti Blatterovi postavilo, zjistil, že mu ani 133 hlasů od afrických zemí či karibských nebo polynéských ostrůvků nestačí.
Co nám do toho kecáte?
Nabízí se samozřejmě silná paralela s českým fotbalem, kde se i vláda Miroslava Pelty a Romana Berbra jeví jako neprolomitelná a nerozlomná. Jejich osobní pověst a kredibilita jsou snad ještě nižší než u Blattera.
A na valných hromadách je nevolí šéfové národních asociací z nejzkorumpovanějších zemí světa (viz nejčervenější místa na této mapě), ale povětšinou bývalí rozhodčí, které předtím někdo moc pečlivě vybral a jejich delegaci k volbám zabezpečil.
I český fotbal si jede po své šílené koleji střemhlav a po svém, ať se okolní svět staví třeba na hlavu. Když třeba tehdejší místopředsedkyně vlády Karolína Peake, v jejíž agendě nescházel právě boj proti korupci, zkritizovala nový disciplinární řád FAČR, který právě tresty za korupci zmírnil, reagoval na to tehdejší šéf svazové legislativy Petr Doležal v neformálním rozhovoru opravdu kouzelně: "A co nám do toho má nějaká ženská jako kecat?"
Jistě není náhodou, že tento kouzelník s paragrafy nyní dělá ředitele klubu FK Baumit Jablonec, který patří předsedovi asociace Miroslavu Peltovi. Když se pak díváte, jak na Strahově roste nová budova FAČR, kterou za dotace od UEFA a FIFA postavila firma Syner, jež patří do sponzorského poolu zmíněného klubu, a před staveništěm stojí obrovský zásobník na jakousi stavební hmotu s nápisem Baumit, nevíte, jestli se máte smát, nebo brečet.
A pak vás napadne, kolik takových domečků asi vyrostlo v posledních desetiletích třeba v Nigérii, na Kajmanských ostrovech, v Laosu nebo na Trinidadu. Princip je zjevně univerzální.
"Světská" moc s tou fotbalovou v Česku v posledních měsících čile kolaborovala, kdo myslíte, že zaplatil třeba stadion ve Znojmě? Pochopitelně pro děti, aby si měly kde zaskotačit, vždyť stavět stadiony profesionálním klubům za veřejné peníze zákon zakazuje...
Ministr Marcel Chládek, bývalý fotbalový rozhodčí, ale ve funkci končí, těžko odhadovat, kdo ho nahradí a zda si ho Miroslav Pelta svým nezaměnitelným šarmem podmaní zrovna tak.
Ale když už to zdejším elitním policejním útvarům a státním zastupitelstvím příliš nevychází s kmotry, co si svého času privatizovali Prahu, mohly by se třeba juknout na ty fotbalové. Jak jim ukázali kolegové z Ameriky, třeba by se tam i něco našlo.
Luděk Mádl, Aktuálně.cz
Zdálo se, že je jako faraon. Že Sepp Blatter zlatý trůn panovníka světového fotbalu neopustí nikdy, že jeho moc je naprosto nezlomná, definitivní a pevná jak žulový masiv.
Jenže zdání někdy klame. Skálu rozlomí dynamit, prohnilou říši sežere nálet kobylek. Nebo kamerami opatřené drony FBI...
Špína, korupce, hnus, odstup, volal na Blattera západní, řekněme euro-atlantický svět před páteční volbou prezidenta FIFA. A když v ní hlasy, jež se rekrutovaly zejména z Afriky či Asie, Blattera drtivým poměrem potvrdily, vypadalo to, že se všechno na další roky zase zakonzervuje.
Jenže to netrvalo čtyři roky, ale čtyři dny. A Blatter sdělil světu, že z funkce odstoupí. Proč ten obrat? ptají se všichni.
Zjevil se mu anděl? Či volal Obama?
Přesnou odpověď zatím nikdo nezná, může jich být tisíc, anebo také všechny dohromady.
Dozvěděl se v těch čtyřech dnech Blatter, že FBI má "něco" i na něj osobně? "Zazpívali" snad jeho dosavadní, nyní z trestné činnosti obvinění kumpáni při výsleších i Švýcarovo jméno?
Nebo jej dostatečně vystrašila už jen zpráva, že v průšvihu může "lítat" i jeho generální sekretář, a tím pádem nejbližší spolupracovník Jérome Valcke?
Či snad Blattera navštívil ve snu anděl a zjevil mu, že skončí v pekle? Nebo mu s podobným účinkem osobně zatelefonoval prezident Obama?
Kdo ví, třeba to evropské země s bojkotem MS 2018 v Rusku myslely opravdu vážně...
Také je možné, že světové "antiblatterovské" velmoci dokázaly zprudka zatlačit i na vedení globálních firem typu Coca-Cola či Adidas a vysvětlit jim, že pro ně bude z nějakého důvodu výhodnější v tlaku na Blattera vytrvat a pokračovat v hrozbě zrušení klíčových sponzorských kontraktů FIFA.
Blatter je velký herec a manipulátor. Nelze vyloučit, že si kompromisní variantu "nechám se zvolit, ale za pár dní vyhlásím, že odstupuji" připravil už v mezidobí mezi středečním zatýkáním prominentů FIFA v Curychu a páteční volbou. To proto, aby získal ještě alespoň půlrok ve funkci. Za tu dobu lze totiž mnohé zklidnit a především zahladit.
Ať už tak či tak, Blatter prostě zjistil, že rozehrál příliš vysokou hru. A že ani on nestojí mimo dosah "světské" spravedlnosti.
Mocní králové dneška vs. falešný papež
Fotbalu se někdy přezdívá "náboženství nového věku". A "papež" Blatter i mnozí jeho "kardinálové" nabyli nejspíš pocitu, že se mohou Velké Británii, Německu nebo Spojeným státům americkým vysmívat donekonečna. A ono ne...
Sport by se neměl míchat s politikou. Jenže u tak mamutích akcí, jakými jsou turnaje o World Cup, už se protáčí tolik miliard dolarů, že se tahle problematika logicky začíná dostávat i do zorného úhlu politických představitelů jednotlivých zemí a následně jejich státní mašinérie, včetně diplomacie, tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení.
A pokud u výběru kandidatur Ruska a Kataru pro pořádání MS 2018 a 2022 vznikla dokonce reálná podezření, že všechno proběhlo "nakřivo" a za úplatu, spustily se mechanismy, které patrně budou schopné tuhle levotu, pokud k ní opravdu došlo, také prokázat. Pozlacenou vázičku, kterou vám někdo podstrčí jako pozornost, totiž možná schováte, ale desítky milionů dolarů už asi zakamuflujete těžko.
Všechno samozřejmě podtrhlo a zvýraznilo vyhrocení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií poté, co se na východní Ukrajině začaly objevovat celé pluky rusky hovořících osob, které tam zavítaly za dovolenou, aby si zastřílely na ukrajinské vojáky. A navíc také anektovaly Krym.
Rusko, pořadatel MS 2018, tedy není v mnoha zemích populární politicky, Katar, který by měl hostit MS 2022, má navíc i další vlnu nepřátel. A to jsou představitelé bohatých západoevropských lig, potažmo Ligy mistrů, kterým prosincový termín MS v této pouštní zemi rozbourá tradiční termínové listiny a ohrozí jindy stabilizovaný zisk.
A když se tohle všechno proti Blatterovi postavilo, zjistil, že mu ani 133 hlasů od afrických zemí či karibských nebo polynéských ostrůvků nestačí.
Co nám do toho kecáte?
Nabízí se samozřejmě silná paralela s českým fotbalem, kde se i vláda Miroslava Pelty a Romana Berbra jeví jako neprolomitelná a nerozlomná. Jejich osobní pověst a kredibilita jsou snad ještě nižší než u Blattera.
A na valných hromadách je nevolí šéfové národních asociací z nejzkorumpovanějších zemí světa (viz nejčervenější místa na této mapě), ale povětšinou bývalí rozhodčí, které předtím někdo moc pečlivě vybral a jejich delegaci k volbám zabezpečil.
I český fotbal si jede po své šílené koleji střemhlav a po svém, ať se okolní svět staví třeba na hlavu. Když třeba tehdejší místopředsedkyně vlády Karolína Peake, v jejíž agendě nescházel právě boj proti korupci, zkritizovala nový disciplinární řád FAČR, který právě tresty za korupci zmírnil, reagoval na to tehdejší šéf svazové legislativy Petr Doležal v neformálním rozhovoru opravdu kouzelně: "A co nám do toho má nějaká ženská jako kecat?"
Jistě není náhodou, že tento kouzelník s paragrafy nyní dělá ředitele klubu FK Baumit Jablonec, který patří předsedovi asociace Miroslavu Peltovi. Když se pak díváte, jak na Strahově roste nová budova FAČR, kterou za dotace od UEFA a FIFA postavila firma Syner, jež patří do sponzorského poolu zmíněného klubu, a před staveništěm stojí obrovský zásobník na jakousi stavební hmotu s nápisem Baumit, nevíte, jestli se máte smát, nebo brečet.
A pak vás napadne, kolik takových domečků asi vyrostlo v posledních desetiletích třeba v Nigérii, na Kajmanských ostrovech, v Laosu nebo na Trinidadu. Princip je zjevně univerzální.
"Světská" moc s tou fotbalovou v Česku v posledních měsících čile kolaborovala, kdo myslíte, že zaplatil třeba stadion ve Znojmě? Pochopitelně pro děti, aby si měly kde zaskotačit, vždyť stavět stadiony profesionálním klubům za veřejné peníze zákon zakazuje...
Ministr Marcel Chládek, bývalý fotbalový rozhodčí, ale ve funkci končí, těžko odhadovat, kdo ho nahradí a zda si ho Miroslav Pelta svým nezaměnitelným šarmem podmaní zrovna tak.
Ale když už to zdejším elitním policejním útvarům a státním zastupitelstvím příliš nevychází s kmotry, co si svého času privatizovali Prahu, mohly by se třeba juknout na ty fotbalové. Jak jim ukázali kolegové z Ameriky, třeba by se tam i něco našlo.
Luděk Mádl, Aktuálně.cz