Glosář sportovního šéfreportéra Aktuálně.cz Luďka Mádla.

Dobrá věc se podařila, hned na třech frontách. A ani ta jablonecká, v souboji s Ajaxem, nevypadala vůbec beznadějně.

Plzeň v Srbsku přežila ránu do tyče, pak už si postup přes Vojvodinu v klidu pohlídala.

V Liberci trenér Trpišovský nadále čaruje, jeho tým je naprosto kompaktní a prošel i testem ve třicetitisícovém kotli stadionu Hajduku Split.

I Sparta splnila v Thunu postupovou povinnost a když přitom inkasovala další tři góly, přišel trenér Ščasný s argumentem, že je to alespoň zajímavé pro diváky.

Jablonec neproměnil penaltu, a to byl v souboji s Ajaxem při celkově velmi opatrném způsobu boje ze strany týmu trenéra Šilhavého, příliš velký luxus, který odvál postup do Amsterdamu.

Takže dnes po 13. hodině budou v osudí při losu skupin Evropské ligy tři české kluby. Jednotlivé losovací koše vypadají následovně:

1. koš: Schalke, Dortmund, Basilej, Neapol, Tottenham, Ajax, Villarreal, Kazaň, Bilbao, Sporting Lisabon, Olympique Marseille, Dněpropetrovsk.
2. koš: Braga, Fiorentina, Lazio Řím, Anderlecht, Liverpool, Alkmaar, PLZEŇ, FC Bruggy, PAOK Soluň, Celtic Glasgow, Besiktas, APOEL Nikósie.
3. koš: Monako, SPARTA, Fenerbahce, Legia Varšava, Bordeaux, Lokomotiv Moskva, Lech Poznaň, St. Etienne, LIBEREC, Augsburg, Rapid Vídeň, Krasnodar.
4. koš: Partizan Bělehrad, Asteras Tripolis, Belenenses, Rosenborg, Karabach Agdam, Molde, Dinamo Minsk, Groningen, Sion, Midtjylland, Skënderbeu Korcë, Gabala.

Za start ve skupině Evropské ligy dostane každý klub 65 milionů korun, za každou výhru 9,7 mil. Kč, za remízu třetinu. Za postup ze skupiny z prvního místa se půlatí 13,5 milionu korun, z druhého polovic.

I kdyby tedy tři české kluby neuhrály ve skupinách ani bod, přiteče do českého fotbalu minimálně 195 milionů korun.

Pro srovnání: Kdyby Sparta a Plzeň postoupily do Ligy mistrů, přiteklo by minimálně 758,8 milionu korun. Počítáno bez bonusů za zisk byť jediného bodu.

Účast tří českých týmů v Evropské lize může ovšem posílit české pozice v koeficientovém žebříčku, kde Češi útočí na 12. příčku, zajišťující vždy v přespříštím ročníku přímý start mistra v Champions League.

Do Evropy s průchoďákem

Thun-Sparta 3:3, v součtu obou zápasů 4:6. Letenští postup zvládli, ale k tomu, aby se dal jejich výkon nazvat třeba slůvkem kompaktní, mají pořád velmi daleko.

Osud jim přál, hned zkraje Dočkalův centr lízl jeden z domácích obránců a balon skončil v síti. Když pak parádně zatáhl míč Steinhöfer a protlačil se přes soupeře i ke gólové přihrávce na Hušbauera, dostal se domácí tým ve 21. minutě do situace, že k postupu potřeboval vstřelit pět branek.

Pocit, že je hotovo, který se rozhostil v myslích hráčů Sparty, v kombinaci s vynuceným střídáním Hušbauera, jež v oslabené středové řadě způsobilo zmatek, pustilo Thun, který se na zápas nevykašlal, zpátky do hry. A v 50. minutě se skóre posunulo na 2:2. I to by za normální situace bylo pořád v klidu, protože Sparta měla v součtu ještě pořád třígólový polštář náskoku k dispozici.

Jenže to, co Sparta v posledních zápasech předvádí v rámci svojí defenzivy, to prostě normální není. Nebýt štěstí a skvělého brankáře Bičíka, mohla klidně dostat třeba šest gólů už v Mladé Boleslavi. A něco podobného se dělo i v Thunu.

Naprosto fatální chyby kupili Steinhöfer, Hybš, Mareček, Holek... Když Costa po standardní situaci vstřelil v Thunu třetí branku Sparty, posunul domácím postupovou normu až na šest branek. Proti normálně bránícímu týmu normu nedosažitelnou, jenže mít včera Sparta proti sobě nějakou extraklasu, tak těch šest gólů klidně dostat mohla. Když do toho započítáme i Costův neodpískaný penaltový faul v závěru utkání.

Jistě, Sparta čelila objektivním problémům. Po dlouhodobě zraněném Váchovi a distancovaném Matějovském jí v průběhu zápasu vypadl ze sestavy i třetí středový záložník Hušbauer. Závěr navíc dohrávala v deseti, po vpravdě šíleném červeném zákroku Breznaníka. (Mimochodem, dvě vyloučení na čtyři pohárové zápasy, to je celkem dost...)

Ale neschopnost Sparty kontrolovat si zápas a v klidu ho dohrát bez tak zásadních výpadků v defenzivě byla varující. Jistě, nějaké nevyužité šance skórovat měla i Sparta, zejména závar se dvěma střelami Litsingiho po gólu volal, ale tak chybující obranou - jako včera Letenští - asi mnoho týmů v základních skupinách Evropské ligy disponovat nebude.

V předchozích případech selhání obrany trenér Zdeněk Ščasný podotýkal, že není blázen, aby si chyb v defenzivě nevšiml. A snažil se obracet věc v žert, s tím, že když se jeho týmu podaří soupeře vždy přestřílet, zlobit se nebude.

Tentokrát už na tiskovce po dotazu, jestli pět inkasovaných gólů od CSKA a čtyři od Thunu, nejsou trochu moc, reagoval s menší mírou soudnosti:

"My jsme se dostali výborně do zápasu, měli jsme ho pod kontrolou, pak jsme tu kontrolu ztratili - a to je to, co mi vadí. A neřeším teď góly, já je nepočítám. Vy pořád řešíte jen góly, tak, jo, dostali jsme je od Moskvy a vypadli s ní. Tak proč teď nepočítáte góly, které od ní dostal Sporting Lisabon? A to nemyslím zle. Pořád tvrdím, že fotbal se hraje na pro lidi. Když budeme hrát na 1:0, tak budete psát, že hrajeme nechutnej fotbal. My hrajeme nahoru dolů, dáváme góly, dostáváme góly Spíš mi vadí, že jsme ztratili kontrolu nad zápasem, a ne prvně. Tyhle vaše otázky, to je někdy šílený, zkuste si na tom zápase najít něco pozitivního," doporučil Ščasný médiím.

Tak uvidíme, koho mu los pošle do cesty, jsem zvědav, jestli se mu podaří přestřílet například Borussii Dortmund... Zápas s výsledkem 11:10 pro Spartu by se jistě líbil. Zatímco vestfálský klub by ale téhle obraně oněch 10 gólů za zápas, obávám se, klidně nastřílel, sparťanské útočné potenci bych přeci jen zase až tolik nevěřil.

Jestli ona ta správná cesta nepovede opravdu spíš přes hledání klíče k tomu, aby defenziva Letenských nezůstávala i nadále největším průchoďákem Evropy...

Změna rozestavení ze tří na čtyři zadáky tomu neprospěla. Alternativu jménem Polom už Sparta, jakoby se svou defenzivou byla navýsost spokojená, prodala s lehkým srdcem do Boleslavi, a jednání o Frydrychovi uvízla prý před zápasem v Thunu na mrtvém bodě. Tak jsem vážně zvědav, co bude dál. Tedy až na Letné vystřízliví po oslavách postupu přes FC Thun.

Podrželi bilanci, venku Plzeň neztrácí

Vojvodina Novi Sad-Plzeň 0:2, v součtu obou zápasů 0:5. Zápas jsme neviděli, podstatná pro jeho vývoj byla patrně skutečnost, že hned zkraje utkání nastřelil domácí Ivanič pouze tyčku... A vzápětí si Djurič srazil do vlastní sítě Limberského centr.

V tu chvíli potřebovala Vojvodina k postupu pět branek - a byť se o ně snažila a zápas nezabalila, nevstřelila žádnou. Naopak jí druhou ránu do vazu uštědřil ještě Ďuriš, který se tentokrát opět objevil na hrotu plzeňského útoku.

Na podzim 2010 se Vrbova Plzeň v předkolech evropských pohárů teprve rozkoukávala - a chytila tehdy porážku 0:3 na stadionu Besiktase Istanbul. Od té doby v předkolech na hřištích soupeřů neprohrála. Ani loni v Ploješti, ani letos na Maccabi, s oběma soupeři ztratila Viktoria postup až v domácím prostředí. Při výjezdech ven tedy v kvalifikacích zůstává postrachem kontinentu. A díky tomu platí, že z pěti posledních sezon hraje skupinu počtvrté, ke dvěma účastem v Lize mistrů přidává druhou v Evropské lize.

Pro srovnání: Sparta bude hrát za poslední pětiletku potřetí Evropskou ligu.

I Slovan tým přestavoval. Trpišovskému funguje

Hajduk Split-Slovan Liberec 0:1, v součtu obou zápasů 0:2. Nedělejme si iluze, i na Liberec určitě přijde nějaké slabší období, ale rozjezd sezony má tedy parádní, všechna čest!

A srovnání se Spartou se prostě nabízí. Zatímco u ní jsme si řekli, že v její charakteristice zásadně chybí slůvko "kompaktnost", ke Slovanu naopak pasuje jako ulité.

Liberečtí si totiž i v sršatém balkánském prostředí, kdy jim fanoušci Hajduku schválně znepříjemňovali noc před utkáním rámusem pod hotelovými okny a kde stadion zaplnilo víc než třicet tisíc hlasitých chorvatských hrdel, dokázali se vším poradit.

Tým trenéra Trpišovského měl zápas ve Splitu pod kontrolou, hrál přesně to, co potřeboval a k postupu i druhému vítězství si v klidu dokráčel.

Stejně jako Sparta provedl v létě spoustu změn - ale zatímco Liberec funguje a jeho herní projev se jeví víceméně jako hotový, Sparta je k tomu pořád velmi daleko.

Koubkovi, Pavelkovi a Šuralovi už současná forma Liberce pomohla k reprezentační nominaci, výtečně Slovanu funguje i dvojice mladých stoperů Pokorný - Hovorka, oběma je teprve 22 let.

Mimochodem... Koubek je do Liberce ze Sparty půjčený jako přespočetný brankář, letenskému klubu donedávna patřil i Hovorka, nemluvě o Pavelkovi "vytrejdovaném" svého času za Váchu. Hru teď Liberci tvoří patrně nejdražší hráč Sparty Shala (nejdražší ve smyslu měsíční výplaty) - a střelec Šural v zimě připadal letenskému nákupčímu Jakubu Otavovi příliš drahý. Takže asi tak...

To nejcennější, co teď ale v Liberci mají, je podle všeho trenér Jindřich Trpišovský. Tak mladou trenérskou hvězdu jsme tu opravdu dlouho neměli.

Nechtělo to víc odvahy?

Jablonec-Ajax 0:0, v součtu obou zápasů 0:1. Vyprodaný fotbalový zápas v Jablonci, to už od čtvrtka není zcela nesmyslné spojení slov. Na Ajax bylo konečně plno.

Postup přes klub z Amsterdamu se tam ale na rozdíl od Ďolíčku (1984) nebo červenobílým suknem potaženého Strahova (2007) nekonal.

Kompaktní blok a rychlé protiútoky. S touhle taktikou trenér Šilhavý exceloval při pohárové jízdě Evropou v libereckých barvách, uspěl s ní i na stadionu Ajaxu, tedy do té míry, že tam před týdnem uhrál přijatelnou porážku 0:1.

Jenže on takhle hrál i v odvetě, kdy potřeboval ono jednogólové manko smazat, přičemž jeho obranný blok byl posazen opravdu poměrně hluboko.

Vyvážit míru rizika, to je základní ingredience trenérské práce. Kdyby Greguš proměnil v odvetě penaltu, bylo by celkové skóre srovnáno a kdyby se pak vše vyvinulo třeba až k postupu, byl by teď Šilhavý za krále taktiky.

Jenže Greguš rozezvučel jen tyč. A i když pak jeho tým měl ještě půlhodinovou možnost přesilovky, systém bezhlavého nakopávání balonů už žádný zvrat nepřinesl.

Takže se teď můžeme akademicky ptát, jestli by otevřenější fotbal, do kterého se Jablonec pustil nedávno třeba v Kodani, neslavil větší úspěch. Při vší úctě, současný, mladý Ajax zase nic tak nadpozemského nepředváděl. A překvapivě nejvíc hrozil ze standardních situací, které měl Jablonec (stejně překvapivě) špatně pokryté.

Takže další pokus zase za rok, pane Pelto. Nicméně, jak se říká, všechno zlé může být k něčemu dobré:

Zatímco Sparta, Plzeň a Liberec budou nyní drobit své síly mezi domácí a Evropskou ligu, Jablonec se na tuzemskou soutěž může plně zaměřit. A jeho šance na zisk trofeje pro šampiona Synot ligy tak k dnešnímu datu prudce stouply.

Luděk Mádl
šéfreportér Sportu Aktuálně.cz