Zapomeňme na CO2 a vyhrajme válku
Ve dnech následujících po napadení Ukrajiny politici, jak ti evropští, tak ti čeští, zaujali jasnou pozici. V této válce jsme na straně Ukrajiny. Je to i naše válka, říkali, a měli podporu veřejnosti. Od té doby děláme maximum možného. Dodáváme zbraně, peníze, informace zásadní pro úspěšné vedení bojů, sankcionujeme Rusko. Vybrali jsme si stranu a chceme vyhrát, protože vítěz určuje další pravidla. A pokud je Putinovou největší zbraní nedodání plynu, musíme udělat cokoliv rozumného, co ji bude eliminovat. Na prvním místě, podle mého názoru, je třeba se oprostit od všech ideologií, které hrají do karet Rusku.
Na mysli mám především ideologii zelenou, která stále ještě ovlivňuje přístup evropských a hlavně některých německých politiků k řešení nedostatku plynu a bohužel i elektřiny (aktuálně ve Francii). Vidíme to v neochotě srazit cenu emisních povolenek na minimum, nebo na aktuálním rozhodnutí německého ministra hospodářství Roberta Habecka (za stranu Zelených) neprodloužit provoz zbývajících tří jaderných elektráren po 31. prosinci tohoto roku, přestože mu to všichni provozovatelé elektro-energetické sítě v Německu na základě predikce možného nedostatku elektřiny v nadcházející zimně doporučili (nejhorší scénář počítá s nutností vypínat dodávku elektřiny některým skupinám odběratelů).
Rozhodnutí Roberta Habecka je absurdní i z toho důvodu, že ve stejný den (v pondělí 5. září) uzavřel německý kancléř Olaf Scholz dohodu s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, že v případě nedostatku dodá tuto zimu Francie Německu zemní plyn a na oplátku Německo Francii elektřinu.
Habeck sice rozhodl, že dvě ze tří stále ještě provozovaných jaderných elektráren zůstanou v režimu pohotovosti a budou opět připojeny do sítě v případě nouze, ale z technickoekonomického hlediska je to nesmysl, protože provoz jaderných elektráren je velmi neflexibilní, a proto by měly být provozovány v základním zatížení, tedy nepřetržitě a na stejném (nejlépe maximálním) výkonu. Lídři ostatních koaličních stran, tedy SPD a FDP, se ale již dříve vyslovili pro prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, a tak lze očekávat pozitivní vývoj. Habeckovo rozhodnutí může být před nástupem zimy změněno.
Uvidíme, zda a jak se boj proti klimatické změně projeví ve výsledcích jednání evropské rady pro energetiku, kterou svolal ministr Síkela, nebo v návrzích Evropské komise na řešení energetické krize. Podle mého názoru je třeba v tuto chvíli zapomenout na všechny závazky z Green Dealu nebo na termíny z Fit for 55. Nepřítelem číslo jedna je putinovský režim, ne oxid uhličitý. K němu se můžeme vrátit, až nebudou demonstrace na Václavském náměstí, Alexanderplatzu nebo na Champs-Élysées.
Na mysli mám především ideologii zelenou, která stále ještě ovlivňuje přístup evropských a hlavně některých německých politiků k řešení nedostatku plynu a bohužel i elektřiny (aktuálně ve Francii). Vidíme to v neochotě srazit cenu emisních povolenek na minimum, nebo na aktuálním rozhodnutí německého ministra hospodářství Roberta Habecka (za stranu Zelených) neprodloužit provoz zbývajících tří jaderných elektráren po 31. prosinci tohoto roku, přestože mu to všichni provozovatelé elektro-energetické sítě v Německu na základě predikce možného nedostatku elektřiny v nadcházející zimně doporučili (nejhorší scénář počítá s nutností vypínat dodávku elektřiny některým skupinám odběratelů).
Rozhodnutí Roberta Habecka je absurdní i z toho důvodu, že ve stejný den (v pondělí 5. září) uzavřel německý kancléř Olaf Scholz dohodu s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, že v případě nedostatku dodá tuto zimu Francie Německu zemní plyn a na oplátku Německo Francii elektřinu.
Habeck sice rozhodl, že dvě ze tří stále ještě provozovaných jaderných elektráren zůstanou v režimu pohotovosti a budou opět připojeny do sítě v případě nouze, ale z technickoekonomického hlediska je to nesmysl, protože provoz jaderných elektráren je velmi neflexibilní, a proto by měly být provozovány v základním zatížení, tedy nepřetržitě a na stejném (nejlépe maximálním) výkonu. Lídři ostatních koaličních stran, tedy SPD a FDP, se ale již dříve vyslovili pro prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, a tak lze očekávat pozitivní vývoj. Habeckovo rozhodnutí může být před nástupem zimy změněno.
Uvidíme, zda a jak se boj proti klimatické změně projeví ve výsledcích jednání evropské rady pro energetiku, kterou svolal ministr Síkela, nebo v návrzích Evropské komise na řešení energetické krize. Podle mého názoru je třeba v tuto chvíli zapomenout na všechny závazky z Green Dealu nebo na termíny z Fit for 55. Nepřítelem číslo jedna je putinovský režim, ne oxid uhličitý. K němu se můžeme vrátit, až nebudou demonstrace na Václavském náměstí, Alexanderplatzu nebo na Champs-Élysées.