S tak mizerným zajištěním práv a povinností se v právu často nesetkáme.
Před několika dny se v tisku objevila zpráva tom, že v žalobě majitelů domů proti Českému státu, podané k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli nízkému nájemnému, jsou uváděny nepravdivé skutečnosti. To je ovšem řečeno velmi mírně a stojí za to se věcí podrobněji zabývat. Soud vybral z několika podaných žalob čtyři jakoby vzorové, a to podle způsobu nabytí majetku (první nemovitost koupil, druhý ji zdědil, třetí restituoval a čtvrtý vydražil), což je okolnost, které soud zřejmě přiznává velký význam. O co zde ve skutečnosti jde?