„Politika je nejšpinavější věc na světě a u nás to bylo dotaženo k úplné dokonalosti“, napsal včera na facebook jeden z mých zdejších přátel.

Sotva se mu nad stránkami medií v těchto dnech divit. Poslanci kradou, zneužívají, porušují zákon (podle hejtmana Haška), mají penězovod, dopouštějí se morálního pochybení….A to vše jen proto, že se chovají podle zákona. Ovšem: náhrady!
Nejen poslanci, ale i ministři, president, soudci, představitelé nejrůznějších institucí a firem, pobírají tzv. nezúčtovatelné náhrady, ale nikdy kolem nich se v tisku žádný „skandál“ nerozpoutal. Nebo jste si snad někde přečetli výzvu, aby ministři „vraceli“ náhrady, které nečerpají, aby tak učinili soudci a nebo dokonce president? Jistěže nikoliv. Protože to není tak „výživné“, jako napadat ty nenáviděné lehkoživky v Parlamentu, které jsme si tam nedávno ve svobodných volbách zvolil, že?
Náhrady jsou, a ví to každý zaměstnanec i zaměstnavatel, zúčtovatelné nebo nezúčtovatelné, tzv. paušální. Vědí to jistě o novináři, ale to jim nebrání čas od času rozpoutat kolem paušálních náhrad poslanců nesmyslné orgie. Posílá-li zaměstnavatel pracovníka na služební cestu, zaplatí mu, na základě vyúčtování, jednak zúčtovatelnou náhradu cestovného podle ceny, kterou na přiměřenou dopravu použil (předloží jízdenku, nebo cestovní doklad), ale současně mu vyplatí nezúčtovatelnou, tedy paušální částku za stravné (podle vyhlášky) proto, že je to pro všechny jednoduší, než zkoumat na základě dokladů, zda je pro zaměstnance na pracovní cestě přiměřený oběd dva rohlíky se salámem, nebo svíčková s brusinkami. Nikoho ani nenapadne požadovat na pracovníkovi, aby „vracel“ tu část stravného, které jako paušální částku jako stravné obdržel, ale neprojedl, ale také nikoho nenapadne požadovat více peněz, pokud mu paušální náhrada za stravu nepostačuje…
Počátkem devadesátých let bylo rozhodnuto, že náhrady poslanců a senátorů budou nezúčtovatelné, tedy paušální, jako součást jejich příjmu. Mohl být přijat i jiný systém: např. vyšší plat bez jakýchkoliv náhrad, část náhrad zúčtovatelná, část nezúčtovatelná (jako je tomu u poslanců Evropského parlamentu), nebo náhrady zcela zúčtovatelné, jako je tomu ve Velké Britanii. Bylo však přijato sice nic ideálního, ale právě toto, a najednou se, po dvaceti letech, někteří tváří, jakoby to byl zločin. A nebo pletou (opravdu se jen pletou?) páté přes deváté: nemá pravdu Z. Petráček v Lidových novinách ze dne 27.8. 2010, když píše : „ Před půl rokem britský vyšetřovací výbor stanovil, že polovina poslanců musí peníze za náhrady vrátit…..Můžeme se přít, že britská paralela není korektní. Že v českém případě zneužívání poslaneckých náhrad zákony neporušuje. Ale pak je to ještě horší. Takové zákony kopou zastupitelské demokracii hrob.“ Zastupitelské demokracii kopou (už delší dobu) hrob především takováto účelová zkreslení: v Britském parlamentu jsou poslanecké náhrady zúčtovatelné! Poslanec musí předložit doklady o svých vydáních a provinění poslanců, o kterých se zde píše, nespočívá v tom, jak se nám snaží Petráček namluvit, že nevraceli paušální náhrady, ale že podvodně předložili jako „doklady“, účty za věci, které se poslanecké práce vůbec netýkaly (vybudování rybníku pro kachny, nákup luxusního zboží apod.). Pak ovšem bylo zcela na místě, že museli takto podvodně získané platby vracet, asi jako by je musel vracet onen shora zmíněný zaměstnanec, který by, jízdenkou nalezenou na nádraží, vykázal, že na služebné cestu do Ostravy jel Pendolínem přesto, že jej tam svezl kamarád autem. Protože hovoříme jedině a pouze o systému zúčtovatelných náhrad, nikoliv náhrad paušálních, které nikdo neúčtovává, právě proto, že jsou tyto částky vypláceny paušálně – tedy bez dokladování. A také je nikdo nevrací, neboť zúčtovávat něco, co je z povahy věci nezúčtovatelné, prostě vyúčtovávat není možné.
Shrnuji: paušální částky, tedy nezúčtovatelné náhrady prostě, ať se to někomu líbí nebo ne, jsou součástí příjmu příjemce, ať již byly nebo nebyly využity k účelu pro který se vyplácejí. Jejich přijetí není nemorální a už vůbec ne protizákonné. Každý, kdo tvrdí něco jiného, tvrdí to v omylu nebo ze zlého úmyslu. Jedna věc je těchto diskusích zajímavá: většina souhlasí s tím, aby poslanci měli vyšší platy a žádné další náhrady by se již neuváděli. Ale není to pak totéž? Nevadí, že si peníze ponechávají, ale vadí, že jsou „na papíře“ označeny jako „náhrada“….
Nevím, kde vzal Ambrozek peníze na postavení domu, ale jsem již 10 let poslancem a zásadně odmítám tvrzení, že jsem celé léta podváděl a kradl. Přijímám paušální částku za telefon bez ohledu na to, kolik protelefonuji, částku na dopravu bez ohledu na to, jaké mám náklady za cesty autem po celé republice, kam jezdím jako poslanec na setkání s lidmi, kteří potřebují pomoc a na různé besedy, částku jako „expertné“ bez ohledu na to, kolik musím zaplatit za různá stanoviska a rozbory, které ve své poslanecké práci potřebuji. Zákon o platech poslanců a senátorů by jistě mohl být jiný – některá jeho nesmyslná ustanovení uvádí J. Franěk v Právu dne 27. 8. 2010 - ale to se, konec konců, dá říct o každém zákoně. A odmítám, aby chování podle zákona bylo „považováno“ za morální pochybení nebo dokonce za porušení zákona a využíváno k útokům na zastupitelskou demokracii obecně a na poslance zvláště. A to, že je toto ještě navíc zneužíváno i v „bojích“ o budoucího předsedu ČSSD, je mi zcela mimořádně líto…