Toho médii nově instalovaného největšího zloducha české politiky? Jistě, a zavřít, až zčerná!

Pokud by však byl zájem nahlédnou poněkud hlouběji do celé věci, nelze přehlédnout, že v žádosti o vydání V. Bárty a J. Škárky jde o určitý mezník ve věci (nikterak častého)stíhání a trestání českých politiků a veřejných osob obecně. A zejména ve věci posuzování obecného zájmu v činnosti politických stran. Oba poslanci mají být vydáni k trestnímu stíhání pro skutky, kterých se měli dopustit v jednání směřujících jaksi „dovnitř“ politické strany.

Trestného činu úplatkářství se dopustí ten, kdo sice poskytne úplatek, ale pouze v souvislosti s „obstaráním věci obecného zájmu“. V. Bárta neuplácel (pokud uplácel) proto, aby ovlivnil výběrové řízení na státní zakázku, nákup předraženého přístroje v místní nemocnici nebo proto, aby soud rozhodl nebo naopak nerozhodl požadovaným způsobem, což by bezpochyby věcí obecného zájmu bylo. Ne. Jak se z tisku dozvídáme, má být stíhán proto, že chtěl, aby předsedkyně poslaneckého klubu VV (Kočí) ovlivnila jednání klubu podle jeho pokynů, aby mu zajistila v poslaneckém klubu vliv. A Škárka měl v Plzeňském kraji dosáhnout toho, aby byla zrušena jedna místní organizace VV a založena jiná. Návrh na trestní stíhání obou poslanců je odůvodňován tím, že existuje obecný zájem na zachování demokratických principů našeho politického života. Ale co to konkrétně znamená? Je obecným zájmem to, aby poslanecký klub VV podléhal spíše Bártovi nebo např. Johnovi? Je v obecném zájmu, aby u VV v Plzeňském kraji existovala organizace A, a naopak neexistovala organizace B? Moc pochybuji. Poskytování peněžních částek (pokud byly poskytnuty), které mají sloužit k ovlivnění vnitřního života a vnitřních poměrů politické strany, by samozřejmě o této straně a o něčem vypovídalo. Ale od nepřijatelného jednání k naplnění skutkové podstaty trestného činu je přece jenom delší cesta.

Bezpochyby je obecným zájmem, aby poslanec hlasoval a rozhodoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nebyl v tom nepřípustně jakkoliv ovlivňován. O tom asi nebude sporu. Ale je obecný zájem na tom, aby poslanec vždy hlasoval podle přání politické strany, za kterou byl zvolen, takovým hlasováním se přihlašoval k programu své politické strany a tak přispíval k přehlednosti a předvídavosti politického života? A byl tak v médiích nazýván střídavě ukázněným poslancem nebo člověkem bez vlastního názoru – podle povahy věci? Nebo je obecný zájem na tom, aby poslanec hlasoval vždy podle svého svědomí a nenechal se nikdy ovlivnit míněním a názory své politické strany? A byl pak v médiích nazýván střídavě „neřízenou střelou“ nebo člověkem zásadovým, který se nedá ovlivnit tlakem „stranických sekretariátů “ – podle povahy věci? Bude tento problém v budoucnu řešit policie a soudy?


(ve zkrácené podobě otištěno v Lidových novinách 15. 7.2011)