Volba prezidenta a bytové družstevnictví? Obojí potřebuje zdravý rozum, aneb nehledejme ideologické spory tam, kde nejsou.

(psáno pro Britské listy jako reakce na článek Š. Kotrby)


Sociální demokraté nemají jasno ani v cílech - názornou ukázkou je veřejná reakce na snahy ODS o drastickou změnu v bytovém družstevnictví tržní cenou při převodu družstevních bytů. Zatímco družstevník Vícha nazývá kroky ministra ODS smrtí družstev (logicky, protože tržní ceny by z bytových družstev rázem udělala pouhá stavební a následně privatizační družstva, což je předstupeň k jejich přeměně v sro nebo komanditní společnosti). Obhájce nájemníků, advokát Křeček snahu ODS jednoznačně a veřejně vítá. SON už se se svazem družstev nejspíše nekamarádí. Jak chce kdo v ČSSD hledat shodu na daleko jemnějších otázkách, když dvě výrazné politické osobnosti musí zdůrazňovat rozdílné názory v médiích, aniž by si ji nejdříve vydiskutovali na stranické půdě?


Tak jsem si přečetl tento pozoruhodný příspěvek k diskusi o volbě prezidenta na Britských listech a marně přemýšlím, co má volba prezidenta společného s družstevníky, se kterými Sdružení nájemníků prý už nekamarádí. Snad jedině to, že v podstatě všichni jsou hloupí a málo charakterní, a nejvíce to platí o ČSSD, která navíc je takovou podivnou stranou, ve které nic nefunguje a co více: dokonce její „významné osobnosti“ publikují v tisku rozdílné názory namísto toho, aby si to vše nejdříve „vyříkali na stranické půdě (že, soudruzi…)“.


To se nám to letos urodila v Britských listech podivná odrůda demokratů, kteří se domnívají, že největším dokladem o akceschopnosti a demokratičnosti strany je to, že všichni její členové mají stejné názory, a pokud snad, zcela náhodou, tomu tak z nějakého zvláštního a nepochopitelného důvodu není, existuje jedině „stranická půda“. Nemyslím si, že tomu tak je…


Spor o zákon navržený dvěma poslanci ODS nemá nic společného ani s volbou prezidenta, ani s ideovým střetáváním ODS a ČSSD. Dokonce si myslím, že takový zákon měla ČSSD předložit dávno. Jde totiž o budoucí podobu bytových družstev – těch bytových družstev, jejichž podporu má ČSSD oprávněně ve svém programu. Je to totiž spor o podobu práv samotných družstevníků, tedy obyčejných lidí, kteří v družstevních bytech bydlí. A podle toho také vypadají ohlasy na naši diskusi s kolegou poslancem Váňou: „Zákon zničí bytová družstva“, píše nám předseda velkého pražského bytového družstva. „Kdybych mohla z družstva vystoupit a nepřijít o byt, dávno bych to udělala“, píše pražským poslancům ČSSD členka téhož bytového družstva.


„Tržní ceny by z bytových družstev rázem udělala pouhá stavební a následně privatizační družstva, což je předstupeň k jejich přeměně v sro nebo komanditní společnosti“, píše Štěpán Kotrba. Ale kdež. Tržní ceny se v bytovém družstevnictví již dávno platí, jen je problém v tom, že tyto ceny platí jen oni obyčejní členové bytových družstev, a jediný, kdo v tomto státě tržní ceny neplatí, a to pouze svým členům, jsou právě jen bytová družstva. Tržní cenu družstvo zaplatí za opravu střechy, za výměnu výtahu, za zateplení domu – nikoho nenapadne, že by to mělo být jinak – ale kupodivu, kdyby chtěl člen bytového družstva přenechat svůj podíl na majetku družstva, tedy družstevní byt, pak slyšíme pokřik o tom, že by zaplacení trží ceny vedlo ke krachu družstev.


Za mák ani logiky ani pravdy v tom není. A morálky jakbysmet: pokud se bytovému družstvu byt uvolní a družstvo s ním může disponovat, pak kupodivu opět nastoupí stará známá tržní cena: byt je předán do užívání tomu členovi bytového družstva, který zaplatí tržní cenu bytu. V lepším případě do pokladny družstva.


Nejde samozřejmě jen o tržní cenu, ale obecně o podobu bytových družstev. Přejeme si, aby i u nás už konečně byla taková bytová družstva, která tu byla za 1. republiky, a v celé řadě evropských států, a která fungují ke spokojenosti svých členů. Tedy svobodné společenství lidí, kteří vzájemnou dohodou řeší své bydlení. Ale ne obchodní společnosti hospodařící bez jakékoliv kontroly a bez reálné možnost svých členů cokoliv ovlivnit. Společnosti, které s družstvem mají společný pouze ten název.


Milý Štěpáne, také mě se okolnosti kolem hledání kandidátů na volbu prezidenta nelíbí, resp. líbí se mi stále méně. Ale nehledejme zásadní ideové střety tam, kde nejsou a nepožadujme nerozbornou jednotu tam, kde opravdu být nemusí. To se ani k jednomu z nás opravdu moc nehodí. Do Misch Masche, jinak docela dobré „hospody“ na Letné, pojďme na „dvojku“, ale nevytvářejme totéž v politice.