Ještě jsem se ani nestačil v Brně pořádně rozkoukat, a již jsem byl Břetislavem Rychlíkem v glose „Černá magie trafikanta Křečka“ (MFD 13. 9. 2013) obviněn, že za temných brněnských nocí bloudím bývalým varietem Rozmarýn.

Ještě jsem se ani nestačil v Brně pořádně rozkoukat, a již jsem byl Břetislavem Rychlíkem v glose „Černá magie trafikanta Křečka“ (MFD 13. 9. 2013) obviněn, že za temných brněnských nocí bloudím bývalým varietem Rozmarýn (nemám tušení kde to je), neboť po cestě lodí na ostrov musím jako náramek kolovat ve směru hodinových ručiček, které jsem však v Brně nenalez, neboť brněnský orloj, připomínající, jak pan režisér neopomněl zdůraznit, „mužský pyj“, žádné ručičky nemá. A tedy jsem nekoloval správně, čímž jsem „porušil magii“. A to prý je zlé.
Pokud se vám to zdá poněkud (možná „burčákovsky“) zmatené, není to o nic méně zmatenější, než to, jakým způsobem autor tohoto mámení pochopil jedinou větu z mých sdělení na facebooku, která vedla pana režiséra k těmto magickým úvahám. V inkriminované větě jsem napsal, že proti Romům žádné demonstrace nebyly, byly jen proti lidem, kteří se neumějí chovat a se kterými je těžko žít.
Již dávno jsem musel konstatovat, že reakce některých na některé otázky je tak citově vypjatá (nemám-li napsat hysterická), že zabraňuje pochopení nejen smyslu psaného slova, ale dokonce i k pochopení reality (Helsinský výbor např. vyzývá dokonce k omezení tisku…). Já samozřejmě vím, že rasistické demonstrace proti Romům existují a vím, že jsou zcela správně předmětem odsouzení všech slušných lidí, ale ve svém facebookovém vyjádření jsem jen reagoval na podivení některých nad tím, že se k těmto rasistům přidávají i „obyčejní“ lidé, důchodci, rodiny s dětmi, které není spravedlivé označovat za rasisty a jejichž protesty mají velmi konkrétní příčinu. Až toto pochopí i lidé typu Břetislava Rychlíka, budeme k řešení jednoho z našich vážných problémů poněkud blíže.
Jsem však na takové reakce již zvyklý a beru je s politováním na vědomí: není to tak dávno, kdy si jeden z redaktorů „kulturního čtrnáctideníku“ A2 stěžoval na mé názory i u mého nadřízeného, což ani v dnešní době nemá moc obdoby…..
Nevidím žádný důvod ke změně svých názorů. A ve své funkci se snažím hájit práva všech, ne jen některých. Radě pana režiséra, abych se vrátil „první lodicí do Prahy“, již z praktických důvodů vyhovět nemohu. Snad až bude vybudován kanál Dunaj-Odra-Labe, ale toho se ani pan režisér, a tím spíše já, asi nedožijeme….
(o publikování zkrácené verze tohoto ohrazení jsem – samozřejmě marně - požádal MFD)