Diskriminace
Nedávna aktivita veřejné ochránkyně práv ohledně údajné diskriminace Romů při odmítnutí prohlídky bytu a následná publicita tohoto problému byla, podle mého názoru, užitečná hned ze dvou důvodů: nastavila ono příslovečné zrcadlo pojetí diskriminace u nás a přišla v době, kdy je připravován zákon o sociálním bydlení, což s touto problematikou úzce souvisí.
Nedávna aktivita veřejné ochránkyně práv ohledně údajné diskriminace Romů při odmítnutí prohlídky bytu a následná publicita tohoto problému byla, podle mého názoru, užitečná hned ze dvou důvodů: nastavila ono příslovečné zrcadlo pojetí diskriminace u nás a přišla v době, kdy je připravován zákon o sociálním bydlení, což s touto problematikou úzce souvisí.
Co je to diskriminace? Podle zákona se jí rozumí takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Podle téhož zákona však diskriminací není, pokud je rozdílné zacházení objektivně zdůvodněno legitimním cílem. Ale právě ve výkladu tohoto legitimního cíle spočívá zásadní nesoulad ve veřejném mínění, kterým je tato aktivita veřejné ochránkyně provázena.
Je diskriminací to, že řidiči - senioři musí od určitého věku předkládat polici zvláštní potvrzení o zdravotním stavu? Je přece s nimi bezpochyby z důvodu věku zacházeno méně příznivě než s jinými osobami. Může pronajímatel odmítnout byt Romovi jen proto, že se obává o ničení svého majetku? Všichni Romové opravdu neničí byty, ale stejně tak všichni senioři nezpůsobují dopravní nehody. Že je statisticky zjištěno, že z důvodů věku k většímu podílu na dopravních nehodách dochází? Jistě, ale není, nikoliv statisticky, ale zkušeností tisíců obyvatel Janova, Mostu, Duchcova atd. stejně průkazně zjištěno, že příslušníci některých národností vybydlují byty více než jiní? Bylo by sice užitečné, kdyby nám představitelé např. bytového družstva Krušnohor a další, kteří posílají předsedovi vlády petice ohledně vybydlených bytů, také sdělili kdo konkrétně ty byty zničil (abychom nějakou statistiku měli k dispozici), ale i tak: budeme dále předstírat, že jsme slepí a hluší k tomu, co nám občané podle své každodenní zkušenosti říkají?
Odmítnutí umožnění prohlídky bytu Romce, které veřejná ochránkyně kritizovala, jistě objektivně naplnilo formální znaky našeho antidiskriminačního zákona. Jde ale o zavrženíhodné jednání, jak diskriminaci obecně rozumíme? Může někdo tvrdit, že k odmítnutí došlo proto, že by pronajímatel (natož pak zaměstnanec realitní kanceláře!) hodlal někoho diskriminovat ve smyslu skutečného významu tohoto slova? A že tak nečinil z dobrého, nebo alespoň pochopitelného (legitimního) důvodu, totiž z obavy, aby jeho byt nebyl vybydlen, bylo placeno nájemné apod.? Toto negativní očekávání vycházející z obecné zkušenosti mohlo být v konkrétním případě neodůvodněné, ale zkušenost (nikoliv předsudek!) prostě nelze z chování jednotlivců, ale např. ani obcí, vyloučit. Náprava ovšem není v arogantním přehlížení nebo popíráním zkušenosti tisíců spoluobčanů, ale v nahrazení této zkušenosti zkušeností jinou. O což se musí postarat především sami Romové, ale obávám se, že to málokdo chce slyšet…Provokace, která v toto souvislosti byla použita byla jistě pragmaticky užitečná, ale bezpochyby šlo o předstírané, tedy nepoctivé jednání a z nepoctivého jednání by nikdo neměl mít prospěch. Žaloba o náhradu jakékoliv újmy je zde zcela nepatřičná.
A ještě jeden aspekt je v této souvislosti důležitý: nikdo zatím netvrdí, že pronajímatel má povinnost Romovi byt pronajmout. Je připouštěno, že k tomuto odmítnutí může mít jakýkoliv důvod: může odmítnout Roma protože je Rom. Jenom to nesmí sdělovat. To sice přispívá ke kultivaci veřejného prostoru – nikdo si jistě nepřeje, aby na domech visely nápisy: „Psy a Romy zde nechceme“ - ale vede to k destrukci právního povědomí. Opravdu chceme mít takové zákony nebo je takto vykládat?
Pokud jde o souvislost s připravovaným zákonem o sociálním bydlení, je tato souvislost varující. Obdobně jako v tomto „diskriminačním“ případě, ani při přípravě tohoto zákona totiž zjevně není bráno na vědomí, že důvod, pro který fyzické ani právnické osoby nejsou ochotny některým spoluobčanům poskytnout běžné nájemní bydlení, nespočívá v anticiganismu, rasismu nebo xenofobii, ale v příčinách, které snad z důvodů falešné politické korektnosti nechceme pojmenovat. Ale pokud je nedokážeme pojmenovat, nejsme schopni je ani řešit, což je z dosavadní koncepce zákona o sociálním bydlení více než patrné….
(Psáno pro Lidové noviny 2. 4. 2015)
Nedávna aktivita veřejné ochránkyně práv ohledně údajné diskriminace Romů při odmítnutí prohlídky bytu a následná publicita tohoto problému byla, podle mého názoru, užitečná hned ze dvou důvodů: nastavila ono příslovečné zrcadlo pojetí diskriminace u nás a přišla v době, kdy je připravován zákon o sociálním bydlení, což s touto problematikou úzce souvisí.
Co je to diskriminace? Podle zákona se jí rozumí takové jednání, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Podle téhož zákona však diskriminací není, pokud je rozdílné zacházení objektivně zdůvodněno legitimním cílem. Ale právě ve výkladu tohoto legitimního cíle spočívá zásadní nesoulad ve veřejném mínění, kterým je tato aktivita veřejné ochránkyně provázena.
Je diskriminací to, že řidiči - senioři musí od určitého věku předkládat polici zvláštní potvrzení o zdravotním stavu? Je přece s nimi bezpochyby z důvodu věku zacházeno méně příznivě než s jinými osobami. Může pronajímatel odmítnout byt Romovi jen proto, že se obává o ničení svého majetku? Všichni Romové opravdu neničí byty, ale stejně tak všichni senioři nezpůsobují dopravní nehody. Že je statisticky zjištěno, že z důvodů věku k většímu podílu na dopravních nehodách dochází? Jistě, ale není, nikoliv statisticky, ale zkušeností tisíců obyvatel Janova, Mostu, Duchcova atd. stejně průkazně zjištěno, že příslušníci některých národností vybydlují byty více než jiní? Bylo by sice užitečné, kdyby nám představitelé např. bytového družstva Krušnohor a další, kteří posílají předsedovi vlády petice ohledně vybydlených bytů, také sdělili kdo konkrétně ty byty zničil (abychom nějakou statistiku měli k dispozici), ale i tak: budeme dále předstírat, že jsme slepí a hluší k tomu, co nám občané podle své každodenní zkušenosti říkají?
Odmítnutí umožnění prohlídky bytu Romce, které veřejná ochránkyně kritizovala, jistě objektivně naplnilo formální znaky našeho antidiskriminačního zákona. Jde ale o zavrženíhodné jednání, jak diskriminaci obecně rozumíme? Může někdo tvrdit, že k odmítnutí došlo proto, že by pronajímatel (natož pak zaměstnanec realitní kanceláře!) hodlal někoho diskriminovat ve smyslu skutečného významu tohoto slova? A že tak nečinil z dobrého, nebo alespoň pochopitelného (legitimního) důvodu, totiž z obavy, aby jeho byt nebyl vybydlen, bylo placeno nájemné apod.? Toto negativní očekávání vycházející z obecné zkušenosti mohlo být v konkrétním případě neodůvodněné, ale zkušenost (nikoliv předsudek!) prostě nelze z chování jednotlivců, ale např. ani obcí, vyloučit. Náprava ovšem není v arogantním přehlížení nebo popíráním zkušenosti tisíců spoluobčanů, ale v nahrazení této zkušenosti zkušeností jinou. O což se musí postarat především sami Romové, ale obávám se, že to málokdo chce slyšet…Provokace, která v toto souvislosti byla použita byla jistě pragmaticky užitečná, ale bezpochyby šlo o předstírané, tedy nepoctivé jednání a z nepoctivého jednání by nikdo neměl mít prospěch. Žaloba o náhradu jakékoliv újmy je zde zcela nepatřičná.
A ještě jeden aspekt je v této souvislosti důležitý: nikdo zatím netvrdí, že pronajímatel má povinnost Romovi byt pronajmout. Je připouštěno, že k tomuto odmítnutí může mít jakýkoliv důvod: může odmítnout Roma protože je Rom. Jenom to nesmí sdělovat. To sice přispívá ke kultivaci veřejného prostoru – nikdo si jistě nepřeje, aby na domech visely nápisy: „Psy a Romy zde nechceme“ - ale vede to k destrukci právního povědomí. Opravdu chceme mít takové zákony nebo je takto vykládat?
Pokud jde o souvislost s připravovaným zákonem o sociálním bydlení, je tato souvislost varující. Obdobně jako v tomto „diskriminačním“ případě, ani při přípravě tohoto zákona totiž zjevně není bráno na vědomí, že důvod, pro který fyzické ani právnické osoby nejsou ochotny některým spoluobčanům poskytnout běžné nájemní bydlení, nespočívá v anticiganismu, rasismu nebo xenofobii, ale v příčinách, které snad z důvodů falešné politické korektnosti nechceme pojmenovat. Ale pokud je nedokážeme pojmenovat, nejsme schopni je ani řešit, což je z dosavadní koncepce zákona o sociálním bydlení více než patrné….
(Psáno pro Lidové noviny 2. 4. 2015)