Ochrana před diskriminací je nezbytná, ale nesmí se změnit ve frašku.

V sobotním Právu se dočítám, že firma z Rožnova p. Radhoštěm dostala desetitisícovou pokutu za inzerát, kterým hledala účetní. („Hledali účetní, dostali pokutu za diskriminaci mužů“, Právo 19.10.) Problém však nebyl v tom, že hledali „účetní“, ale v tom, že hledali účetní, která je „všeobecná a finanční“. Inzerát totiž zněl takto: „Volná pozice: Všeobecná a finanční účetní“… Ze samotného termínu „účetní“ není zřejmé jakého pohlaví tento pracovník (pracovnice) je, avšak z termínu „všeobecná a finanční“ to však, jak zjistil bdělý Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj, to již opatrné je. Což je prý diskriminace mužů, neboť jim nebylo „zajištěno rovné zacházení při uplatňování jejich práva na zaměstnání, jak prý řekl zdejší šéfinspektor. Nediskriminační inzerát by tedy měl., podle jihomoravských inspektorů znít takto: „Volná pozice: Všeobecná nebo všeobecný a finanční účetní“. Chápete ten rozdíl?

Ochrana před diskriminací je nezbytná, ale nesmí se změnit ve frašku. Nebo podléhat téměř paranoidním představám některých o všeobecné a vše prostupující diskriminaci. Obávám, že někdy k tomu nemáme daleko. Potíž je v tom že žádný antidiskriminační zákon neruší možnost volby a svobodného rozhodnutí občana obecně a zaměstnavatele nebo pronajímatele zvlášť. Snahami o potírání diskriminace nebráníme svobodnému rozhodování, ale musíme bránit veřejný prostor. Pokud už někdo má rasistické nebo xenofobní představy, zákon jej nepřevychová. To musí rodina, škola, kamarádi, přátelé, nebo veřejné mínění… My musíme jen bránit tomu, aby podobné názory se nestaly obsahem veřejných prohlášení, inzerátů a nabídek. Nikdo nemá žádnou povinnost mít rád, zaměstnat, ubytovat, spolupracovat, s Romy, černochy, Vietnamci, Ukrajinci, důchodci, teenagery nebo Židy, ale své komplexy a běsy si musí nést v sobě a je nepřípustné je veřejně publikovat v jakékoliv formě. Není možné inzerovat: „Romy nebo Vietnamce neubytuji“, „Osoby starší 50 let nepřijímáme“.

Inzerát rožnovských však nic takového nečiní. Není zde uvedeno „Muži nehlaste se, chceme jen ženu do třiceti let“. Odhlédneme-li od toho, že u nás nikdo nemá „právo na zaměstnání“, muži se klidně i na takový, shora uvedený inzerát přihlásit mohli a také tak, jak zjišťuji, to učinili. Koho však zaměstnají je věci jen oné firmy. Držme jim palce.